Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

Mýty o očkování: I. část

Témeř každý měsíc se objeví článek v novinách nebo v časopisu, který popisuje hrůzné důsledky očkování. Zaměřují se převážně na děti, které byly tzv. "zbytečným" očkováním poškozeny.
Snad nejnebezpečnější na těchto příbězích (mimo jiné i to, že nebudou děti očkovány) je to, že věda a medicína těmto mýtům někdy napomáhá. Pokusíme se na několika vybraných příkladech alespoň oddělit od sebe skutečnost od mýtu.

Mýtus: Vakcína nefunguje.

Pravděpodobně nejlepším příkladem je používání nové vakcíny proti nákazám způsobeným Haemophilus influenzae typu b, jejíž očkování vede k ochraně dětí před vážnými meningitidami nebo epiglotitidami.
Poprvé se ve světě začala celoplošně tato vakcína používat v roce 1990. V té době byly nákazy Hib nejčastější příčinou (celosvětově) bakteriálního zápalu mozkových blan, tj. zhruba 10.000 případů a 400-600 úmrtí ročně. Tento výskyt i počet úmrtí přetrvával po desetiletí. Po zavedení tohoto očkování došlo ke snížení incidence v zemích, kde se očkuje, zhruba do 150 případů ročně. U nás budeme moci pozorovat tento jev až v průběhu tohoto a příštího roku, neboť celoplošné očkování se zavedlo teprve v polovině minulého roku (už nyní výskyt klesl na polovinu).

Mýtus: Vakcíny nejsou bezpečné.

Navzdory tomu, co si lze přečíst v článcích osvícených autorů některých novin nebo časopisů, všechny schválené a doporučné očkovací látky jsou bezpečné. Nejčastější vedlejší reakcí (nežádoucím účinkem) po očkování je lokální reakce v místě vpichu, jako např. bolest, zarudnutí apod. Někdy se může objevit i zvýšená teplota.

Nicméně v současnosti se stále více klade důraz při výrobě a přípravě nových vakcín na zvýšení jejich bezpečnosti, tj. minimalizace nežádoucích účinků. Příkladem je tradiční vakcína proti dávivému kašli, která, i když ojediněle, vyvolávala u očkovaných dětí neutišitelný pláč, záchvaty nebo vysokou teplotu. I když nedošlo k žádnému trvalému poškození takové dítěte, bylo pro rodiče nemilé vidět své dítě, jak pláče nebo se jinak trápí. Naštěstí se podařilo vyvinout novou účinnou vakcínu proti dávivému kašli (tzv. acelulární vakcínu, o které se brzy budete moci dovědět na našich stránkách více), která téměř úplně eliminuje tyto nežádoucí účinky.

Mýtus: Děti jsou příliš malé k očkování.

Děti se začínají očkovat již v prvních měsících života (přesněji od 3. měsíce) a to proto, že jsou to malé děti, které jsou vystaveny největšímu riziku té či oné infekční choroby. Například:

  • dávivým kašlem se nakazí ve Spojených státech amerických zhruba 3.000 dětí a téměř 6 dětí každoročně na dávivý kašel zemře. Většina zaznamenaných případů dávivého kašle se objeví u dětí mladších 1 roku.
  • děti mladší 2 let jsou asi 500 krát více rizikovější skupinou pro Hib infekce než starší děti či dospělí
  • zhruba 90% novorozenců, jejichž matky jsou HBsAg pozitivní (tj. pozitivní na virovou hepatitidu typu B) bývá postiženo virovou hepatitidou typu B
Z těchto důvodů je víc než vhodné očkovat děti do 6 měsíců proti těmto infekcím. Navíc děti v tomto věku očkování snáší mnohem příznivěji než starší děti, či dospělí.
Vydáno / Aktualizováno: 29.07.2002
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit