Při povodních vzniká největší riziko z následků především kontaminované vody a bahna, které s sebou velká voda přinese. K přenosu rizikových infekčních onemocnění dochází v těchto případech převážně orofekální nebo kožní cestou. Jiné způsoby přenosu (např. komáry) nejsou u nás tak pravděpodobné.
Infekční onemocnění přenášená orofekální cestou
Amébóza
Giardióza
Toxoplazmóza
Kryptosporidióza
Askarióza
Oxyurióza (Enterobióza)
- parazitární průjmovité onemocnění. jehož původcem je roup dětský Enterobius vermicularis
- u nás je riziko střední
- projevuje se svěděním v konečníku, nechutenstvím, pobolíváním břicha apod.
- přenos kontaminovanou vodou (splašky a odpadovou vodou)
Břišní tyfus
- bakteriální nákaza vyvolaná Salmonella typhi
- u nás je riziko relativně nízké
- projevuje se bolestmi hlavy, zvyšující se teplotou, nechutenství, kašel, suchou kůží apod.
- přenos kontaminovanou vodou
Shigellóza
Virová hepatitida typu A
Virová hepatitida typu E
Chránit se lze očkováním. Avšak nelze počítat s tím, že podání jedné dávky okamžitě ochrání před příslušnou infekcí.
Očkování proti virové hepatitidě typu A
V případě potřeby okamžité ochrany je třeba se nejen nechat očkovat (z důvodu dlouhodobé ochrany), ale také tzv. pasivně imunizovat - tj. nechat si podat imunoglobulín normální nebo specifický se zvýšenou hladinou ochranných protilátek, někdy též hyperimunní imunoglobulín (pro získání okamžité ochrany).
Pouhé očkování nestačí pro okamžité získání ochrany. Navíc očkování v době inkubace virové hepatitidy typu A je téměř neúčinné a infikovanou osobu už neochrání.
Stačí-li pouze krátkodobá ochrana po dobu 3-5 měsíců, podává se imunoglobulín (někdy i hyperimunní globulín, který u nás bohužel není k dispozici) v dávce 0,02-0,06 ml/kg. Je-li imunoglobulín podáván během prvních 2 týdnů po expozici virové hepatitidy typu A je úspěšnost této ochrany více než 85%. Účinnost se zvyšuje s časnější aplikací imunoglobulínu. Tuto pasivní imunizaci je možné provádět i u dětí mladších 24 měsíců.
V této době - tj. po záplavách - je vhodnější místo očkování pasivní imunizace - podávání imunoglobulínu, kterého je k dispozici v České republice více než očkovací látky.
Osoby, které mají kompletní očkování proti virové hepatitidě typu A - tj. základní dávku a posilující dávku po 12 měsících, nebo které byly očkovány před méně než 12 měsíci, jsou s téměř 100% pravděpodobností chráněny.
Proti ostatním onemocněním očkování není a je třeba maximálně dodržovat hygienická doporučení a ochranné pomůcky.
Ještě jedno očkování je vhodné zde zmínit a to je očkování proti tetanu. Toto očkování je velmi důležité zejména při kontaktu s bahnem a naplavenou hlínou, kde tato bakterie přežívá i po mnoha desetiletí. Důležité je proto nezapomenout na přeočkování po 10-15 letech.
Pokud osoby pracující v záplavových oblastech pozorují jakékoli zdravotní obtíže, zejména časté střevní problémy, je vhodné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Všechna tato onemocnění jsou léčitelná, ale opožděné léčení může přinést mnoho komplikací.