Podzimní měsíce jsou vhodné nejen pro očkování proti chřipce, o které jsme psali minule, ale také pro další očkování, zejména pro očkování proti klíšťové encefalitidě a proti pneumokokům.
Očkování proti chřipce je vhodné stihnout před vznikem epidemií chřipky, protože zhruba 2-4 týdny po tomto očkování jsou potřeba pro vytvoření dostatečné ochrany u očkované osoby. Optimálním obdobím je září, říjen a listopad. Obvykle se totiž chřipkové epidemie objevují ke konci roku nebo začátkem nového roku. Nestihnete-li toto očkování včas, můžete se nechat očkovat i později, ale musíte mít na paměti, že po dobu vytváření imunitní odpovědi po očkování nejste dostatečně dobře chráněni proti chřipce. Očkování dětí (podle typu vakcíny do 5-12 let) se provádí 2 polovičními dávkami podávanými v měsíčním intervalu. Vzhledem k tomuto schématu je vhodné očkovat děti co nejdříve, aby byly včas a dostatečně dobře chráněny.
Očkování proti pneumokokům, tj. proti bakteriálnímu onemocnění, které se zpravidla nejčastěji objevuje rovněž v období pozdního podzimu a zimy. Někdy se také mluví o infekčním onemocnění zápalu plic. Je vhodné očkovat malé děti (starší 2 let) a osoby starší 50 let stejně jako osoby s nedostatečně kvalitním imunitním systémem. Očkování se provádí podáním jedné dávky vakcíny a ochrana se vytvoří po 2-4 týdnech (individuálně). Očkování lze provést v jeden den spolu s očkováním proti chřipce.
Očkování proti klíšťové encefalitidě je vhodné zahájit v měsících na přelomu podzim/zima (optimálními jsou listopad a prosinec), neboť základní očkování představují 3 dávky vyžadující relativně dlouhodobé intervaly podání (až 12 měsíců). Ale zde třeba uvést, že již první 2 dávky jsou dostatečné pro vytvoření krátkodobé ochrany (zhruba po dobu 6- 12 měsíců), a tak můžete být připraveni na další sezónu (duben-říjen).