Pasivní imunizace vůči virové hepatitidě typu B (pokračování)
Zdroje expozice jsou známé jako HBsAg pozitivní
- Exponovaná osoba nebyla očkována nebo její očkování není zatím kompletní. V takovém případě se zahájí očkování proti HBV a navíc by se měla podat jediná dávka HBIG bezprostředně po zjištění expozice, nejpozději do 24 hodin. Není-li očkování kompletní, exponovaná osoba se pasivně imunizuje HBIG bezprostředně po zjištění a v očkování se pokračuje podle již zahájeného schématu.
- Exponovaná osoba byla již očkována vůči HBV a její imunitní stav vůči HBV infekci je známý. Je-li hladina specifických protilátek, dosažena po předešlém očkování, dostatečná, pak další profylaxe není nutná. Naopak je-li nedostatečná během 24 hodin se podává booster dávka HBV vakcíny. Jedná-li se však o osobu, u níž je známá nedostatečná imunitní odpověď po očkování , aplikují se buď 2 dávky HBIG v měsíčním intervalu nebo 1 dávka HBIG a 1 dávka HBV vakcíny bezprostředně po jištění expozice.
Zdroje expozice jsou známé jako HBsAg negativní
- Exponovaná osoba nebyla v minulosti očkována nebo její očkování nebylo dokončeno. Během 7 dní expozici se preventivně může zahájit očkování nebo se dokončí podle již zahájeného schématu.
- Byla-li exponovaná osoba již očkována, žádná profylaxe není nutná.
Zdroje nejsou známé a jsou nedostupné
- Exponovaná osoba nebyla v minulosti očkována nebo její očkování nebylo dokončeno. Do 7 dní po expozici se zahájí očkování vůči HBV nebo se dokončí očkování podle již započatého schématu.
- Byla-li exponovaná osoba již kompletně imunizována a její imunitní stav vůči HBV je dostatečný, pak se žádná imunoprofylaxe neprovádí. Naopak v opačném se provádí profylaxe HBIG nebo HBV vakcínou podobně jako předešlých bodech při známém zdroji expozice.
Další použití HBIG
Specifický HBIG imunoglobulin se experimentálně podával také pacientům po transplantaci jater při chronické hepatitidě typu B. Obvykle se postransplantační profylaktická léčba u HBV DNA negativních pacientů prováděla dlouhodobě a někdy v kombinaci s podáváním antivirotik (lamivudin). Výsledkem HBIG profylaxe je eliminace rizika rekurentních HBV infekcí u těchto pacientů a zamezení reziduální virové replikace u příjemce jaterního transplantátu.
Podobně se HBIG aplikoval u pacient po transplantaci jater z důvodu cirhózy. Vysoké dávky HBIG imunoglobulínu zabránilo HBV infekci aloštěpu u 29 ze 32 pacientů s transplantací jater po cirhóze. Přestože byl imunoglobulín podáván intravenózně, rizika přenosu HCV infekce a toxicity ze rtuti byly minimální a během profylaktické léčby nebyl zaznamenán zvýšený počet nežádoucích účinků. Terapie HBIG globulínem úspěšně snížila postransplantační rekurentní HBV infekce.
Nežádoucí účinky
Po aplikaci intramuskulárního HBIG globulínu se mohou objevit lokální nežádoucí účinky, kterým lze předcházet nebo snížit jejich intenzitu rozdělením aplikované dávky a aplikací do různých míst. Velmi ojediněle byly zaznamenány také celkové nežádoucí účinky jako jsou horečka, kožní reakce, zimnice, nevolnost a zvracení, hypotenze, bolesti kloubů a zad, tachykardie, alergická reakce nebo anafylaktický šok. Ve vzácných případech byly po intravenózním podání velkých dávek HBIG pozorovány také příznaky aseptické meningitidy s projevy těžké bolesti hlavy, zvracení, horečky, strnutí šíje, fotosenzitivity a zastření vědomí. Tento stav byl reverzibilní po přerušení profylaxe imunoglobulínem. Podobně také pacienti s renální insuficiencí by měli být pod přísnějším lékařským dohledem při aplikaci intravenózního BIG imunoglobulínu, neboť může dojít ke snížení renálních funkcí se zvýšením sérového kreatininu, což může vést až k renálnímu selhání. Po přerušení aplikace HBIG se stav pacienta upraví.
Upozornění a kontraindikace
Specifický HBIG imunoglobulín se nedoporučuje podávat pacientům s těžkou trombocytopenií nebo jinou poruchou hemostázy, která by znemožnila intramuskulární aplikaci.
Vznikne-li u imunizované osoby anafylaktická reakce, další aplikace intramuskulárního či intravenózního HBIG imunoglobulínu je kontraindikována. Kontraindikací může být rovněž známá přecitlivělost na jakoukoli složku imunoglobulínu. V případě, že je u pacienta známá IgA imunodeficience, profylaxe imunoglobulínem se raději neprovádí. Intramuskulární i intravenózní imunoglobulín by se neměly aplikovat po imunizaci živými očkovacími látkami minimálně po dobu 3 až 5 měsíců. Je-li však nutné provést pasivní imunizaci ve stanoveném období po očkování z důvodů okolností (např. riziková expozice HBV infekce), doporučuje se sérologicky ověřit účinnost předešlého očkování nebo případně toto očkování zopakovat.
Pasivní imunizace vůči HBV v době těhotenství a laktace nebyla klinicky zkoušena, a proto se obecně nedoporučuje, ačkoli dlouhodobé zkušenosti neprokázaly žádný škodlivý účinek na průběh těhotenství nebo na plod a novorozence. Přesto dojde-li k výjimečným situacím, které si vyžádají pasivní imunizaci HBIG globulínem, provádí se s velkou opatrností. Protilátky vůči HBV infekci získané pasivní imunizací v době laktace se objevují v mateřském mléce a poskytují stejnou účinnou ochranu i kojeným dětem.
Doporučení pro profylaxi HBV po perkutánní expozici
| Exponovaná osoba | Profylaxe, pokud zdroj je | ||
| HBsAg/HBeAg pozitivní | HBsAg negativní | Neznámý | |
| V minulosti neočkovaná | Podává se 1 x HBIG (12-20 IU/kg intramuskulárně nebo 6-10 IU/kg intravenózně) a první dávka HBV vakcíny | První dávka HBV vakcíny | První dávka HBV vakcíny |
|
V minulosti očkovaná |
Test exponované osoby na anti-HBs:1) pokud jsou dostatečné, bez další profylaxe2) pokud jsou nedostatečné, podá se booster dávka HBV vakcíny | Žádná | Žádná |
| Známá jako nedostatečně imunizovaná | Podává se 2 x HBIG (12-20 IU/kg intramuskulárně nebo 6-10 IU/kg intravenózně) nebo 1 x HBIG a 1 dávka HBV vakcíny | Žádná | Předpokládá-li se vysoce rizikový zdroj nákazy, může být exponovaná osoba imunizována jako v případě známé HBsAg pozitivity infekčního zdroje. |
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2019.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit