Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

Těžký akutní respirační syndrom (SARS)

Světová zdravotnická organizace (SZO) v současné době mapuje výskyt těžkého akutního respiračního syndromu (SARS), tj. atypické pneumonie (zápal plic) neznámé etiologie (neznámého původu). Od února 2003 bylo hlášeno několik případů z osmi zemí. Do 19. března 2003 bylo zaznamenáno 264 osob s podezřením na toto onemocnění (včetně 9 úmrtí). Lokální přenos SARS byl potvrzen v Kanadě, Hongkongu, Singapuru, Tajwanu a Vietnamu.

Jako odpověď na vzniklou situaci SZO vytvořila týmy ve Vietnamu a Hongkongu, které pomáhají místním zdravotním úřadům zkoumat a zvládnout lokální ložiska tohoto onemocnění. SZO spolupracuje s čínskými zdravotními úřady, aby prozkoumaly situaci atypické pneumonie, která se objevila v provincii Guandong již v listopadu loňského roku a vyvrcholila v únoru tohoto roku. Stejně tak zajišťuje pomoc ve spolupráci se zdravotními úřady v Singapuru. Navíc SZO 15. března 2003 připravila publikaci pro cestovatele vracející se z těchto oblastí, kde radí, jak postupovat prvních 10 dní po návratu.

Klinické a epidemiologické aktuality

SARS byl poprvé rozpoznán na konci února 2003 v Hanoi, Vietnamu. Seznam příznaků byl vytvořen na základě pozorování muže, podnikatele středního věku, který cestoval po celé oblasti jihovýchodní Asie, a byl před touto návštěvou kompletně zdráv. Dne 26. února 2003 byl hospitalizován v Hanoi kvůli vysoké horečce, suchému kašli, svalové bolesti a mírné bolesti v krku. Po uplynutí 4 dní došlo u něj k rozvoji dalších symptomů syndromu pokročilého respiračního vyčerpání, vyžadující podporu ventilátoru, a těžké trombocytopenie. I přes intenzivní lékařskou péči dne 13. března tento muž zemřel. Na základě sesbíraných údajů byla odhadnuta doba inkubace v rozmezí 2-7 dní, i když u většiny proběhne v době 3-5 dní.

Příznaky podezření

Osoba s vysokou horečkou (>38°C) doprovázenou jedním nebo více dýchacími potížemi včetně kašle, krátkým dechem, dýchacími obtížemi a s jedním z dalších události:

  • blízký kontakt s nakaženou osobou, u které byl diagnostikován SARS a objevily se tyto příznaky do 1-10 dní po takovém kontaktu

  • příznaky do 10 dní po cestě do těch oblastí, kde byl hlášen výskyt přenosu SARS.

Pravděpodobné příznaky

Podezřelá osoba po rentgenu plic s nálezem zápalu plic nebo syndromy dýchacích obtíží nebo podezřelá osoba s nevysvětleným dýchacím onemocněním s následkem smrti, potvrzeným pitvou bez známé etiologie (příčiny).

Klinické příznaky

Nejběžnějšími rannými příznaky u nemocných s progresivním SARS jsou horečka (100%), malátnost (100%), mrazení (97%), bolest hlavy (84%), bolest svalů (81%), závrať (61%), ztuhlost (55%), kašel (39%), bolest v krku (23%) a rýma (23%). V mnoha případech pacienti často pozorují těžkou bolest hlavy, závrať a bolest svalů. Teplota přetrvává většinou po celou dobu průběhu tohoto onemocnění. V jiných případech bylo pozorováno rychlé zhoršení s nízkou saturací kyslíku a akutními dýchacími obtížemi vyžadující podporu ventilátoru. Přibližně 10% pacientů vyžadovalo intenzivní lékařskou péči s rentgenovým vyšetřením plic s malým počínajícím jednostranným nálezem na plicích, který se postupně do 1-2 dní rozvinul na oboustranný generalizovaný nález s intersticiálním konfluetním infiltrátem. Nestejnorodé CXR změny se někdy objeví i bez přítomnosti hrudních symptomů. Rozvinuté respirační obtíže byly pozorovány u několika pacientů až v poslední fázi onemocnění. Pacienti mohou mít normální krevní obraz. Nicméně 3. až 4. den onemocnění se obvykle pozoruje lymfopenie (u více než 50% pacientů), zatímco trombocytopenie je méně častá. Někdy dochází ke zvýšení hladin jaterních enzymů a k abnormálnímu částečnému zvýšení protrombinu. Stejně tak se někdy pozoruje zvýšení kreatin fosfokinázy a C-reaktivního proteinu.

Léčba

Hospitalizovaní pacienti byli léčeni antibiotiky, bud samostatně nebo v kombinaci s azitromycinem, aminoglykosidy, cetriaxonem, doxycyklinem a ciprofloxacin. K žádnému klinickému zlepšení nedošlo po léčbě antibiotiky. Antivirový přípravek s ribavirinem, podávaný intravenózně, případně v kombinaci s vysokou dávkou kortikoidu, vedlo k dílčímu klinickému zlepšení zejména v kritické fázi onemocnění. Intenzivní a dobrá podpůrná léčba, s nebo bez antivirového přípravku, vede rovněž ke zlepšení prognózy. Ačkoli počet pacientů, kteří byli propuštěni z nemocniční léčby, je dosud malý, poměr mezi těmi, kteří vyžadovali intenzivní léčbu před a po kritické fázi onemocnění je významný. Všechny osoby pečující o tyto pacienty musí být chráněny rouškou.

Laboratorní nálezy

Předběžná vyšetření elektronovou mikroskopií u dvou pacientů se SARS v Německu a Hongkongu prokázaly výskyt částeček podobných paramyxoviru. Zkoušky PCR techniky (polymerázová řetězová reakce) u těchto pacientů byly rovněž pozitivní. Nicméně k definitivnímu průkaznému vyšetření by bylo třeba větší počet vzorků. nadále pokračuje celosvětová spolupráce mezi laboratořemi vedoucí k indetifikaci původce tohoto onemocnění.

Vydáno / Aktualizováno: 24.03.2003
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit