Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

"Acelulární" vakcína - šetrnější vakcína

Dnes už i u nás je k dispozici tzv. acelulární vakcína proti dávivému kašli. Je zatím dostupná jen v kombinaci s vakcinační složkou proti tetanu a záškrtu (případně dalšími očkovacími látkami). I když ve světě existuje její monovalentní forma (tzn. jako monovakcína proti dávivému kašli), u nás tento typ není zaregistrován. Vzhledem k tomu, že tradiční vakcína proti dávivému kašli je tvořena tzv. pertussovým bakterínem, tj. inaktivovanou prakticky kompletní formu bakteriální suspenze, její bezpečnost, neboli možnost vyvolávat nežádoucí účinky není možné technologicky významně ovlivnit. To byl hlavní důvod vývoje takové vakcíny, která by podobně jako vakcína proti tetanu a záškrtu obsahovala jen anatoxin (imunizační složku) této bakterie.

Někdy na počátku 80. let se japonským vědcům, jako prvním, podařilo připravit první acelulární (nebuněčnou) vakcínu proti dávivému kašli. Základem vakcíny byl tzv. pertussový toxín (PT), který se detoxikoval buď formaldehydem, glutaraldehydem nebo peroxidem vodíku. Samotný pertussový anatoxín však nebyl dostatečně imunogenní (účinný), a tak se k němu přidaly další proteiny: tzv. filamentózní hemaglutinin (FH) a protein 69kDa (pertaktín). Při vývoji této vakcíny se podařila tzv. genetická inaktivace původního pertussového toxínu; gen PT divoké Bordetella pertussis byl mutován ve dvou nukleových kyselinách, čímž byl získán nový kmen, který produkuje PT zbavený toxicity. Nový PT je biochemicky a imunologicky nerozlišitelný od PT divokých kmenů, ale jeho toxicita je významně potlačena. A ještě jeden vývojový krok byl proveden. Někteří výrobci rozšířili složení této vakcíny o další 2 složky, tzv. aglutinogeny fimbrií (neboli fimbriální proteiny).

I když dnes používané acelulární vakcíny obsahují 2 a více složek, základní imunizační složkou je pertussový anantoxín (analogie tetanického či difterického anatoxínu). Ostatní vakcinační proteiny zvyšují účinnost očkování z původních cca. 60-70% (pouhý pertussový anantoxín) na 80-95%. Ve srovnání s tradiční vakcínou (celobuněčnou) je očkování acelulární vakcínou v účinnosti prakticky shodné. Významné je však snížení četnosti výskytu nežádoucích účinků. Pokud jde o běžné lokální reakce typu zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu, pak se pozorují mezi jednotlivými acelulárními vakcínami rozdíly, které však nejsou statisticky významné.

Ze souhrnných dat většiny klinických sledování bylo zjištěno, že acelulární vakcíny vedou ke snížení četnosti výskytu nežádoucích účinků až o 2/3 ve srovnání s těmito účinky po podání celobuněčné tradiční vakcíny. Důležitým měřítkem bezpečnosti pro vakcínu proti dávivému kašli jsou případné nežádoucí účinky neurologického charakteru. Podle dlouhodobého sledování těchto specifických reakcí bylo v Japonsku z celkového počtu necelých 45 miliónu podaných dávek tradiční celobuněčné vakcíny v letech 1970 až 1980 zaznamenáno 18,5 případů neurologických příhod na 1.000.000 dávek, zatímco v letech 1981 až 1993, kdy byla používaná výhradně acelulární vakcína jen 2,4 příhody na 1.000.000 podaných dávek.

V současné době se acelulární vakcína proti dávivému kašli používá ve většině států jen pro vybrané skupiny (zdravotně stigmatizované), neboť její cena je relativně vysoká. Přesto už jsou země, kde se tato vakcína používá i pro pravidelné očkování, a je hrazena státem. Je tedy jen otázkou času, kdy se postupně zavede do očkovacího kalendáře ve většině zemí.

Vydáno / Aktualizováno: 23.06.2003
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit