Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

NEPODCEŇUJME CHŘIPKU

Praha (17. září 2003) - Obvykle máme obavy z toho, co neznáme. Když si ale myslíme, že o něčem víme dost, většinou si velké starosti neděláme. Řekne-li se chřipka, často si představíme banální onemocnění s rýmou a kašlem. Nepříjemné sice, ale ne příliš nebezpečné. A to je právě omyl, který nás může přijít draho. Tak draho, že můžeme zaplatit i životem.

Laická, ale často i odborná veřejnost se domnívá, že je chřipka banální infekce, kterou provázejí zvýšená teplota, rýma a kašel. Ve skutečnosti je to nebezpečné lidské infekční onemocnění, které každoročně postihne 10% světové populace, během pandemie dokonce 40-50%. Na rozdíl od virových infekcí horních cest dýchacích, se kterými si většina lidí chřipku zaměňuje a které probíhají vesměs mírně, je chřipka onemocnění, které je každoročně příčinou tisíců úmrtí na celém světě. Během pandemie chřipky v roce 1918 až 1919 umřelo více než 20 milionů převážně mladých lidí. "V ČR jsme v sezóně 2002/2003 zaznamenali epidemii střední intenzity, během sedmi epidemických týdnů onemocnělo akutní infekcí dýchacích cest 1 886 000 osob. Je známo, že chřipka může vést i k úmrtím - u nás je těchto případů zaznamenáno každoročně několik desítek. Většinou se jedná o pacienty vyšších věkových skupin. Nicméně je důležité si uvědomit, že i u mladých lidí může chřipka vyvolat fatálně probíhající komplikace," uvádí MUDr. Martina Havlíčková, vedoucí národní referenční laboratoře pro chřipku.

Jak má člověk poznat, že nemá virózu, ale dostal chřipku? Tato nemoc má charakteristické příznaky suchého, dráždivého kašle (virus působí v průdušnici), vysoká teplota (přes 38 °C), celková zchvácenost, bolesti svalstva a kloubů. Při chřipce ztrácí postižený člověk zájem o své okolí, o společnost a zaměstnání. V první etapě chřipkového onemocnění se nevyskytuje rýma, pokud se objeví, jde o sekundární následky nebo o jiné onemocnění horních cest dýchacích.

Chřipka představuje největší nebezpečí pro lidi vyššího věku, rizikovou skupinou jsou také osoby s chronickým onemocněním (ledvin, srdce, plic). U nich dochází mnohem častěji k závažným komplikacím, které mnohdy končí smrtí. Zejména pro takto bezprostředně ohrožené lidi existuje jediný zaručený způsob prevence a tím je očkování. "Světová zdravotnická organizace stále doporučuje očkování všem lidem. Zdaleka se nejedná jen o osoby nad 65 let a se zdravotním rizikem, u nichž může chřipka způsobit nejrůznější závažné komplikace, ale o všechny, kteří aktivně pečují o své zdraví. V souvislosti s letošní epidemií SARS Světová zdravotnická organizace doporučuje očkování zvláště naléhavě, aby se včas rozpoznala tato nová infekce," říká RNDr. Běla Tůmová z Hygienické stanice hl. m. Prahy, členka Evropské vědecké společnosti pro chřipku (ESWI).

Na trhu jsou dva typy očkovacích látek - splitové a subjednotkové. Snášenlivost je u obou velmi dobrá. Očkovací látky typu split, kde jsou navíc přítomny i částice viru, zodpovědné za imunitní odpověď, navozují lepší ochranu a to zejména u starších nebo chronicky nemocných osob. V České republice jsou k dispozici vakcíny od 4 velkých výrobců s komerčními názvy Begrivac, Fluarix a Vaxigrip (typ split), subjednotková vakcína Influvac a nová subjednotková vakcína se zesíleným účinkem Fluad.

V České republice není očkování proti chřipce až na výjimky povinné. Přesto se některým skupinám lidí v ČR hradí. Jaká je v tomto obvyklá praxe, vysvětluje MUDr. Vladimír Polanecký, ředitel Hygienické stanice hl. m. Prahy: "Stát každoročně nakupuje několik set tisíc dávek očkovací látky. Používají se pro mimořádné očkování čtyř dispenzarizovaných diagnostických skupin: kardiaků a oběhově nemocných, diabetiků, nespecifických plicních onemocnění a chronických onemocnění ledvin. Dále se očkují všichni obyvatelé v uzavřených ústavech neakutního typu, tj. v domovech důchodců, v léčebnách dlouhodobě nemocných a v hospicech. V těchto zařízeních se také nově zavedlo očkování zdravotnického personálu, protože právě personál, který se nakazí mimo zařízení, je nejčastějším přenašečem onemocnění."

Řada lidí si očkování proti chřipce platí sama. Většinou je k tomu vede snaha vyhnout se zdravotním komplikacím nebo absenci v práci a následným ekonomickým ztrátám. Někteří zaměstnavatelé nabízejí očkování svým zaměstnancům jako pracovní benefit, protože si vyzkoušeli, že je to ekonomičtější. Podle mnohých odborníků nabude očkování proti chřipce na významu, pokud projde návrh zákona, který zruší vyplácení nemocenské v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti.

Někteří lidé považují každoroční očkování proti chřipce za samozřejmost. Přestože proočkovanost v České republice v posledních letech mírně stoupá, zůstává stále velmi nízká, necelých 5%. V západní Evropě dosahuje běžně 17 %, v USA kolem 25 % (údaje z roku 2000). "Optimální by bylo, aby proočkovanost populace dosáhla úrovně západních zemí," říká MUDr. Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu a pokračuje: "Lidé si u nás stále málo uvědomují, že za své zdraví jsou zodpovědní především sami. Kromě rizikových skupin obyvatel, které očkujeme zdarma v rámci mimořádného očkování, vyhlášeném hlavním hygienikem České republiky, si každý může vyžádat vakcínu u svého lékaře. Jedna očkovací dávka stojí podle typu vakcíny od 150 do 230 Kč."

Očkování proti chřipce je nutné každý rok opakovat. Virus této nemoci má totiž schopnost určité proměny. Malé změně povrchových antigenů se říká drift a virus je pak zdrojem epidemií. Vakcína se proto vyrábí pro každou sezónu nová, s jiným složením kmenů, a to podle doporučení Světové zdravotnické organizace, která stanoví oba nejčastěji cirkulující subtypy chřipky typu A, stejně jako zástupce chřipky typu B. Do vakcíny se tedy vyberou takové prototypové kmeny, jejichž výskyt se vzhledem k analýze uplynulé sezóny nadále předpokládá. Vakcína proto standardně obsahuje zástupce subtypu A(H1N1), subtypu A(H3N2) a typu B. Nebezpečnější je radikální změna viru označovaná jako shift, která mívá na svědomí pandemie. Proti tomuto typu viru nemá většina obyvatel žádné protilátky a ten pak může způsobit vysoké počty úmrtí. Pandemie jsou známy z minulosti například jako ruská nebo španělská chřipka. Poslední pandemie byla zaznamenána v roce 1977. Pandemie chřipky přicházejí obvykle z Dálného východu, kde žijí lidé v těsné blízkosti vodní drůbeže a prasat. Pro radikální změnu viru chřipky je totiž důležité, že vystřídá právě tyto tři hostitele.

V dnešní době panují obavy z rychlého šíření pandemie kvůli rozvinuté mezinárodní dopravě. Jak je Česká republika na tuto situaci připravena, vysvětluje MUDr. Vladimír Polanecký: "Pandemie, tj. masivní epidemie způsobená naprosto novou shiftovou variantou viru chřipky, se může stát závažným sociálním a ekonomickým problémem, může být dokonce ohrožena samotná bezpečnost a chod státu (například zásobování vodou, potravinami a doprava). Virulence nového kmenu je neznámá a vnímavost obyvatelstva je stoprocentní. Česká republika má pro tento případ, kdy podle odhadů onemocní až polovina obyvatelstva, schválený tzv. pandemický plán, který schválily vláda a Rada obrany státu. Vláda akceptovala propočty odborníků a na zvláštní účet deponovala 80 miliónů korun, které se mohou v případě potřeby využít. Pandemický plán stanovuje řídicí skupinu, celý proces je rozdělen na etapy, všechny kompetence a úlohy jsou přesně přiděleny. Součástí protipandemických opatření je také absolutní uzavření kin, divadel a míst, kde se scházejí velké počty lidí."

Vydáno / Aktualizováno: 13.10.2003
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit