Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

Přenos klíšťové encefalitidy

I když v tomto období končí největší expozice klíšťové encefalitidy, blíží se období nejvhodnější pro očkování proti ní. Proto si zde připomeneme jaká rizika přenosu klíšťové encefalitidy existují.

Klíšťata jsou hlavními přenašeči (vektory) a hostiteli viru klíšťové encefalitidy (TBE) v přírodě. V Evropě existuje 8 druhů klíšťat, které mohou být přenašeči TBE viru. Ixodes ricinus je hlavním přenašečem a je zodpovědný za největší šíření tohoto viru v západní a střední Evropě a evropské části Rusky. Avšak i druhy Dermacentor a Haemaphysalis mohou tento virus rovněž přenášet. Subtypy tohoto viru vyskytující se na Dálném Východě byly zjištěny i ve východní části Ruska, jehož přenašečem je klíště Ixodes persulcatus. Tyto viry mohou být dále přenášeny na člověka nebo jiné hostitele prostřednictvím larev, nymf nebo dospělých klíšťat. TBE virus se přenáší do hostitele prostřednictvím slin infikovaného klíštěte. Na člověka se klíště přisaje na různé části těla - nejčastěji na ruce, nohy, hlavu ale i oblast uší. Klíště pokožku propíchne pomocí chelicerae (kusadla) a vsune hypostom. Díky anestetickému účinku slin klíštěte, které uvolní do rány, hostitel necítí žádnou bolest a často si rány ani nevšimne. To je také hlavní důvod, proč lidé, kteří onemocnění klíšťovou encefalitidou, si leckdy ani nevzpomenou na možnost přisátého klíštěte. Klíšťata dokáží parazitovat na více než 100 druzích savců, plazů a ptáků.

K nákaze klíšťovou encefalitidou přenášenou klíštětem I.ricinus dochází u hostitele jen během viremického stádia, kdy množství viru dosáhne tzv. infekční dávky pro hostitele. Dlouhý viremický stav s vysokou infekční hladinou viru bývá nejčastěji pozorován u malých obratlovců, např. u hraboše polního, plchu obecného apod. U větších savců (např. srnců, jelenů a koz), bývá virémie krátkodobá a hladina infekčního viru nízká. Během virémie může mléko z koz, krav a ovcí obsahovat tento virus a může rovněž představovat pro člověka zdroj nákazy. Infekce alimentární cestou bývá zpravidla důsledkem požívání surového mléka (případy pozorované v Polsku nebo bývalé Jugoslávii, v roce 1974) nebo sýru z neupraveného ovčího mléka (případy pozorované na Slovensku).

I když dosud nikdy nebyly pozorované případy přenosu TBE z člověka na člověka, teoretické riziko zde existuje například prostřednictvím darované krev od nakaženého jedince.

Vydáno / Aktualizováno: 04.10.2004
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit