Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 26.11.2018

Další informace o ptačí chřipce

I když ptačí chřipky typu A se zpravidla u člověka nevyskytuje, bylo již v minulosti několik případů lidské formy ptačí chřipky zaznamenáno. Nejvíce takových případů bylo zaznamenáno v přímém kontaktu s drůbeží nebo v prostředí s kontaminovaným povrchem. Dosud zaznamenané případy lidského onemocnění ptačí chřipkou nezpůsobily další její přenos z člověka na člověka.

Viry ptačí chřipky
Viry chřipky, které infikují ptáky se označuje jako ptačí chřipkové viry. I když jen chřipkové viry typu A mohou nakazit ptáky, mohou to být všechny jeho známé subtypy. Avšak existují velmi významné rozdíly mezi subtypy, které mohou nakazit jak lidi tak ptáky.
Ptačí chřipkové viry podtypů H5 a H7 mohou mít jak nízkou patogenní tak vysokou patogenní formu, která se projevuje svou závažností onemocnění na drůbeži. zatímco podtyp H9 je známý jen svojí nízkou patogenní formou. Každý z těchto 3 ptačích virů (H5, H7 a H9) se může teoreticky spojit s jakýmikoli 9 povrchovými proteiny neuraminidázy, a tak vzniká 9 rozdílných forem každého podtypu (např. H6N1, H6N2, H5N3 ... H5N9).

Chřipka typu A H5

  • potenciálně 9 různých podtypů
  • může vykazovat jak nízkou tak vysokou patogenitu
  • H5 nákazy byly již prokázány u člověka a v některých případech způsobily komplikace a úmrtí

Chřipka typu A H7

  • potenciálně 9 různých podtypů
  • může vykazovat jak nízkou tak vysokou patogenitu
  • H7 nákazy byly u člověka potvrzeny jen vzácně, ale může se objevit u člověka, který je v blízkém kontaktu s drůbeží; příznaky jsou konjunktivitida a/nebo postižení horních cest dýchacích

Chřipka typu A H9

  • potenciálně 9 různých podtypů
  • byly dokumentovány je patogenní formy s nízkou aktivitou - 3 případy H9 nákaz byly u člověka potvrzeny

Šíření a přenos mezi lidmi
Chřipkové viry typu A byly nalezeny v mnoha druzích zvířat, včetně kachen, kuřat, prasat, velryb, koní, a tuleňů. Nicméně některé podtypy chřipky typu A se vyskytují jen v určitých zvířecích druzích, kromě ptáků kteří se távají hostiteli všech podtypů chřipky typu A. Podtypy, které způsobily šíření tohoto onemocnění u člověka a to bud v minulosti nebo v současnosti jsou H3N2, H2N2, H1N1, a H1N2. Podtypy H1N1 a H3N2 způsobily propuknutí onemocnění u vepřů a H7N7 a H3N8 u koní.
Chřipka typu A, která se běžně objevuje jen u jednoho druhu, se někdy může zkřížit a způsobit onemocnění u dalších druhů zvířat. Např. do roku 1998 cirkuloval u vepřů pouze a výhradně podtyp H1N1 v USA. V roce 1998 došlo k odhalení dalšího podtypu H3N2 u vepřů v USA, pocházejícího z lidské populace.

Ptačí chřipka se může na člověka přenést dosud známými 2 způsoby:

  • přímo z ptáka nebo z prostředí kontaminovaného ptačím chřipkovým virem na člověka
  • přes mezihostitele, jako např. vepře.


Chřipkové viry mají 8 oddělených genových segmentů. Segment genomu umožní virům od jiného druhu se navzájem smíchat a vytvořit nový chřipkový virus typu A, pokud viry ze dvou různých druhů nakazí stejnou osobu nebo zvíře. nApř. pokud vepř byl nakažen lidskou formou chřipky a současně ptačí chřipkou, viry by se mohly přesmyknout a vytvořit nový virus, který by měl většinu genů z lidského viru, ale hemaglutini a/nebo neuraminidázu z genu ptačího viru. Takový nový virus by byl schopen napadnout a infikovat člověka a dále se šířit z člověka na člověka, protože by obsahoval jiné povrchové proteiny než ty, které jsou v lidské populaci běžné a vůči kterým se provádí např. očkování. Tento typ větší změny u chřipkových virů typu A jsou známé jako antigenní shifty neboli posuny (tj. změna antigenní struktury). V takovém případě může dojít až ke vzniku pandemie.
Je rovněž možné, že k takovému procesu přeskupení (přetřídění) může dojít i u člověka. Např. jedna osoby by mohla být nakažena virem ptačí chřipky a lidskou formou chřipky ve stejnou dobu. Takové viry by se mohly znovu přetřídit (mutovat) a vytvořit nový virus, který by obsahoval hemaglutinin z ptačí chřipky a další geny z lidské formy chřipky. Teoreticky by viry chřipky typu A s hemaglutininem, vůči kterému by lidé měli jen malou nebo žádnou imunitu, se mohly šířit z člověka na člověka bez většího omezení a vyvolat tak pandemii chřipky.
I když pro člověka nebývá obvyklé se nakazit chřipkou přímo od zvířat, několik sporadických případů takového přenosu bylo již zaznamenáno, a to může způsobit následnou lavinu nových případů šíření zmutovaných virů chřipky mezi lidmi.

Příklady ptačí chřipky u člověka
Od roku 1997 byly potvrzené tyto případy nákazy ptačí chřipkou u člověka:
- H5N1, Hongkong, 1997: došlo k zaznamenání stejného podtypu ptačí chřipky typu A (H5N1) u drůbeže a člověka. Tento případ byl první v historii, který prokázal možnost přenosu ptačí chřipky na člověka. Během tohoto propuknutí bylo 18 osob hospitalizováno a 6 z nich zemřelo. Aby bylo možné situaci dostat pod kontrolu, úřady nechaly utratit 1,5 milionu kuřat, jako zdroj nákazy.

Čína a Hongkong, 1999:
Ptačí chřipka typu A (H9N2) byla prokázána u dvou dětí. U obou pacientů došlo k uzdravení a další případy již nebyly potvrzené. Navíc bylo prokázáno, že zdrojem byla nakažená drůbež. K přenosu došlo přímo z ptáka na člověka. Možnost přenosu člověka na člověka nebyla však vyloučena. Dalších několik málo případů H9N2 infekce bylo zaznamenáno z čínské pevniny v letech 1998-99.

H7N2, Virginie, 2002:
Došlo k propuknutí nákazy H7N2 mezi drůbeží v Shenandoah, v hlavní drůbežářské oblasti, kde u jedné osoby byl sérologicky potvrzen tento subtyp H7N2.

H5N1, Čína a Hongkong, 2003:
Dva případy ptačí chřipky typu A (H5N1) se objevil mezi rodinnými členy z Hongkongu, kteří cestovaly do Cíny. U jedné osoby došlo k uzdravení, druhá zemřela. Jak a kde se oba lidé nakazili, nebylo zjištěno. Další člen této rodiny zemřel v Číně na dýchací obtíže, avšak testy na přítomnost chřipkového viru nebyly provedeny.

H7N7, Holandsko, 2003:
V tomto roce bylo zaznamenáno na několika drůbežích farmách propuknutí chřipky typu A (H7N7). Později bylo hlášeno i několik případů této nákazy mezi vepři a lidmi. Celkem 89 osob mělo prokazatelně chřipku typu A H7N7 v souvislosti se stejnou nákazou potvrzenou u drůbeže. K těmto nákazám došlo ve většině případů mezi dělníky pracujícími na postižených farmách. Onemocnění vyvolané H7N7 způsobilo převážně u 78 nakažených osob konjunktivitidu. V 5 případech byla konjunktivitida doprovázena typickým příznaky chřipky s kašlem, teplotou a bolestí svalů. U dvou případů byly projevy jen chřipkové a u 4 osob se projevy klasifikovaly jako ostatní. Z 89 případů nakažených osob došlo u jedné osoby k úmrtí, u které došlo k rozvoji příznaků akutních dýchacích obtíží a dalších komplikací s touto nákazou. Jednalo se o veterináře jedné z farem. Většina těchto onemocnění vznikla jako důsledek přímého kontaktu s nakaženou drůbeží. Holandské úřady však ohlásily tři možné případy přenosu této infekce z nakažených dělníků na rodinné příslušníky. Od té doby nebyly hlášeny žádné další případy této nákazy H7N7.

H9N2, Hongkong, 2003:
H9N2 nákaza byla potvrzena u dítěte v Hongkongu. Dítě bylo hospitalizováno a došlo u něj k uzdravení.

H7N2, New York, 2003:
V listopadu 2003 byl jeden pacient s vážným zdravotním stavem (dýchací obtíže) hospitalizován. První testy prokázaly nákazu chřipkou a virus chřipky byl identifikován jako H1N1. Po několika týdnech se pacient uzdravil a byl propuštěn. Následující testy provedené v březnu 2004 však prokázaly, že tento pacient byl nakažen ptačí chřipkou podtypem H7N2. Zdroj nákazy se stále vyšetřuje.

H5N1, Thajsko a Vietnam, 2004:
V lednu 2003 došlo k propuknutí vysoce patogenní chřipky typu A (H5N1) v Asii. Propuknutí této chřipky bylo zaznamenáno u ptáků v několika asijských zemích a další lidské formy tohoto onemocnění byly hlášeny v Thajsku a Vietnamu v březnu 2004.

H7N3, Kanada, 2004:
V únoru 2004 zde byla hlášena lidská nákaza subtypem H7N3 mezi dělníky pracující s drůbeží, která byla touto chřipkou nakažena. Onemocnění se projevovalo očními obtížemi.

Symptomy ptačí chřipky u člověka
zaznamenané symptomy ptačí chřipky u lidí se objevují jako typické chřipkové příznaky (tj. teplota, kašel, bolest v krku a bolest svalů) až jako oční infekce (zánět spojivek), pneumonie, akutní respirační onemocnění, virová pneumonie a další těžké a život ohrožující komplikace.

Antivirotická léčba proti chřipce
Ctyři různá antivirotika (amantadin, rimantadin, oseltamivir a zanamivir) byly již v USA schválná pro léčbu a/nebo profylaxi chřipky. Všechny 4 účinné látky jsou vůči chřipce typu A účinné. Avšak některé chřipkové kmeny si mohou vytvořit vůči nim rezistenci, proto ne vždy mohou být spolehlivě účinné. Např. analýzy provedené na virech subtypu H5N1 v roce 2004 ukázaly, že si tyto viry vytvořily rezistenci na 2 účinné látky, tj. amantadine a rimantadin. Další studie rezistence virů ptačí chřipky vůči antivirotikům probíhají.

Vydáno / Aktualizováno: 29.11.2004
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit