Kvadrivalentní nebo trivalentní chřipková vakcína

Dosud nejčastěji komerčně používané vakcíny proti chřipce obsahují vždy složky proti chřipce typu A a typu B, i když v historii a to i relativně nedávné se používala také monovalentní chřipková vakcína. Bylo tomu například v roce 2009, kdy výrobci připravili specifickou vakcínu proti tzv. “pandemické” chřipce označované jako pH1N1.

Protože chřipka typu A podléhá tzv. antigennímu shiftu (neboli zlomu), ke kterému dochází v důsledku toho, že  jejím rezervoárem není jen výhradně člověk, ale také zvířata, bývá zastoupená ve vakcíně dvěma nejčastějšími subtypy a to H1N1 a H3N2. Naopak chřipka typu B nemá vysokou variabilitu v hemaglutininu a neurominidáze, a proto byla ve vakcíně reprezentována pouze jedním kmenem. Pro  oba typy chřipkového viru je však typická drobná antigenní změna označovaná jako drift (neboli posun), která vede ke každoroční změně sezónních kmenů pro přípravu chřipkových vakcín. Antigenní drift vedl k diferenciaci chřipkového viru typu B, který se už v 90. letech minulého století začal objevovat ve dvou více či méně dominantních kmenech s antigenně odlišným hemaglutininem [Rota 1992]. To pak vedlo k přípravě kvadrivalentní vakcíny, která kromě dvou subtypů chřipkového viru typu A obsahovala 2 kmeny chřipkového viru typu B [Govaert 1994]. Základní 2 kmeny, které mohou vedle sebe cirkulovat v chřipkové sezóně jsou kmen Victoria a kmen Yamagata. Je sice pravda, že zpravidla geograficky dominuje vždy jen jeden z nich, ale předpověď, který to bude, se stala pro Světovou zdravotnickou organizaci (SZO) komplikovaná a ne vždy přesná. Po té, co se začalo očkovat s kvadrivalentní vakcínou v Nizozemí v 90. letech minulého století, teprve až v roce 2012 byla kvadrivalentní vakcína poprvé registrována také ve Spojených státech amerických [Belshe 2010, Ambrose 2012]. Tomu se přizpůsobilo i doporučení SZO, které právě v roce 2012 obsahovalo složení nejen pro trivalentní vakcínu, ale také pro kvadrivalentní. Od tohoto roku je každoroční doporučení kmenů pro chřipkovou vakcínu vždy doplněno druhým kmenem pro chřipkový virus typu B.

Cirkulace chřipkového viru typu B nezávisle na kmeni Victoria nebo Yamagata bývá oproti typu A minoritní. Přesto bylo potvrzeno, že očkování s kvadrivalentní chřipkovou vakcínou má potenciál snížit riziko onemocnění chřipkou o další stovky až tisíce případů ročně [Jamotte 2016]. Tomu odpovídá i aktuální nabídka chřipkových vakcín rozšířená o kvadrivalentní verze. Tento trend je pravděpodobně nezvratný a za několik málo let se stane trivalentní chřipková vakcína jen historickým mezičlánkem tohoto očkování.

Literatura

Další informace najdete v prémiovém obsahu