NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Nežádoucí účinky jsou vedlejším produktem nejen terapie léčivy, ale také prevence dosažené vakcíny. Je třeba si připomenout, že neochota rodičů k očkování svých dětí pramení zejména z obavy, že po očkování mohou nastat komplikace, které souvisí nebo mohou souviset s aplikovanou očkovací látkou. Nežádoucí účinky (rovněž někdy označované i jako nežádoucí reakce, vedlejší reakce nebo vedlejší účinky apod.) mohou být lokálního nebo celkového charakteru.

Tabulka: Klasifikace nežádoucích reakcí po očkování

Lokální reakce obsah

Lokální reakce, které vznikají po podání vakcíny, mohou být dvojího typu: lehké a vážné. Lehké lokální reakce vznikají bezprostředně po očkování, obvykle během 12 až 48 hodin. Patří mezi ně mírná bolest, otok, zarudnutí a/nebo infiltrát v místě vpichu a funkční nemohoucnost, výjimečně se zduřením mízních uzlin. V ojedinělých případech může dojít ke vzniku granulomu. Vývoj těchto reakcí je příznivý, neboť příznaky vwe většině případů vymizí během 1 až 2 dní.
Vážné lokální reakce se projevují svalovou kontrakcí a nervovými lézemi. Méně běžné jsou bakteriální abscesy (stafylokoky, streptokoky a klostridia) a sterilní abscesy (s celkovou incidencí jeden případ na 60.000-100.000 podaných dávek).

Celkové reakce obsah  

Celkové reakce jsou různé podle typu vakcíny a projevují se nejrůznějšími symptomy. Zvýšená teplota nepřevyšující 39°C, vzácně doprovázená febrilními konvulzemi, bolest hlavy, anorexie, zvracení, průjem nebo obstipace patří do skupiny lehkých celkových reakcí. Rovněž výskyt postvakcinačního exantému po očkování proti spalničkám a zduření lokálních mízních uzlin jsou řazeny mezi lehké projevy, které se mohou objevit do 72 hodin nebo po 7-10 dnech po podání vakcíny.
Někdy lze tyto nežádoucí účinky zmírnit podáním antipyretik.

Vážné reakce obsah  

Vážné celkové reakce jsou ty, které se mohou objevit například po podání celobuněčné vakcíny proti dávivému kašli (horečka vyšší než 40,3°C, neutišitelný pláč trvající déle než tři hodiny, křeče, hypotonicko-hyporesponsivní syndrom) nebo paralýza po podání živé perorální poliovakcíny osobám s imunodeficiencí.
Proto lékař před podáním vakcíny musí seznámit rodiče nebo pacienta s možností vzniku nežádoucích účinků nebo projevů v následných dnech po očkování, které by mohly případně vést až k lékařskému zásahu.

Na základě imunitních změn v těle očkované osoby, ke kterým může dojít po podání očkovacích látek, se může objevit následující postvakcinační reakce, které se rozdělují do čtyř skupin:

1. Fyziologické reakce
   1. patogeneze: metabolické změny; cytokiny (interleukiny, anafylatoxiny, aj.)
   2. projevy: celková reakce (teplota, únava, bolesti svalů aj.); lokální reakce
2. "Vystupňované" fyziologické reakce (hyperreakce)
   1. patogeneze: individuální dispozice; preexistující protilátky (imunokomplexy); stav snížené imunity
   2. projevy: celkové reakce (vysoká teplota, výrazná únava, lymfadenitida, vazospastické projevy, generalizované exantémy); lokální reakce v místě vpichu (rozsáhlé erytémy, edémy, infiltrát, bolestivost výrazná)
3. Alergické reakce
   1. I. typu: zprostředkovaná IgE (anafylaxe, Quinckeho edémy, atd.)
   2. III. typu: zprostředkované imunokomplexy - hyperimun. (anafylaxe, edémy, exantémy, dušnost, atd.)
   3. IV. typu: reakce opožděného typu - zprostředkované buňkami (lokální reakce např. při Mantoux II)
4. Neurologické reakce
   1. encefalopatie/febrilní křeče
   2. encefalitidy, encefalomyelitidy
   3. neuritidy, polyradikuloneuritidy (Guillain-Barré)
   4. subakutní sklerozující panencefalitidy (spalničkovou vakcínou)
   5. poliomyelitida po očkování živou poliovakcínou

Po podání živých vakcín mohou obvykle vzniknout nežádoucí účinky ještě týden po očkování, zatímco po podání inaktivovaných nebo subjednotkových vakcín se tyto účinky mohou objevit do 72 hodin. Z previdla přetrvávají jeden až tři dny. Nejrizikovější období, kdy je třeba očkovanou osobu sledovat, je prvních 30 minut po podání vakcíny, kdy se může vyskytnout alergická reakce.

Sekundární alergické reakce na použití vakcín obsah

Za povšimnutí stojí alergické reakce a reakce přecitlivělosti vůči některým látkám obsaženým v očkovacích látkách. Naštěstí tento typ reakcí, i když někdy velmi závažný, se objevuje jen ojediněle.
Reakce přecitlivělosti na vakcíny mohou být trojího typu...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Zmírnění a léčba nežádoucích účinků obsah  

Vyšší teplotu (>38°C) je možné zmírnit vhodnými antipyretiky v dávce závislé na věku očkované osoby.

Lokální reakce (např. erytém) lze zmírnit přikládáním chladného obkladu nebo Reparil N gel apod.

Generalizovaná urtika a Quinckeho edém u očkované osoby se řeší při hypotenzi v leže nebo při dušnosti v sedě s opřenými zády a s inhalací kyslíku. Velmi pomalu se podává:

• i.v. Calcium chloratum dětem v dávce 3-5 ml, dospělým osobám až 10 ml;
• i.v. Dithiaden dětem 0,5 mg, dospělým 1 mg;
• i.v. Hydrocortison dětem 100 mg, případně opakovaně, dospělým 100-200 mg;
• při hypotenzi Ringerův roztok v infúzi, případně i.v. Ephedrin 10 mg po 1-2 min.;
• při Quinckeho edému chladný obklad na obličej a kolem krku a vloží se do úst ledové kostky k cucání;
• při stridoru inhalaci Hydrocortisonu 50 mg a Sanorin sol. 0,5 ml.

Anafylaktický šok:

• poloha v leže, dolní končetiny do zvýšené polohy, inhalace kyslíku;
• při hypotenzi se zachovaným vědomím i.v. Ephedrin 10 mg po 1-2 min., současně v rychlé infúzi roztok Haemaccel a následně Ringerův roztok dětem 250-300 ml, dospělým 500 ml;
• při neměřitelném tlaku se podává i.v. Adrenalin 2 ml 1 mg ve 20 ml fyziologického roztoku po 1-2 min. do končetiny ve zvýšené poloze;
• i.v. Hydrocortison dětem minimálně 100 mg, případně opakovaně, dospělým 200 mg;
• po normalizaci hodnot krevního tlaku i.m. Dithiaden dětem 0,5 mg, dospělým 1 mg;
• případná resuscitace s nepřímou masáží srdce a umělou plicní ventilací při nehmatném tepu na a.carotis, u malých dětí při nehmatném tepu na a.brachialis nebo při nehmatném úderu srdečního hrotu.

Algoritmus řešení reakce přecitlivělosti u očkovanců obsah  

Velkou skupinou osob, u nichž existuje riziko reakce z přecitlivělosti při očkování, bývá někdy velmi obtížné očkovat. V tomto článku je uveden postup průkaznosti podezření reakce z přecitlivělosti (časného typu) a postup očkování v případě potřeby očkovat takovou osobu. U nás se analogie tohoto postupu používala v minulosti, jednalo se o tzv. frakcionované očkování.

Podrobný algoritmus [Laurie Barclay 2008] publikovaný v Pediatrics poskytuje logickou a uspořádanou strategii jak vyhodnotit a léčit očkovance s podezřením na časnou (bezprostřední) reakci hypersenzitivity po očkování...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Literatura obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu