Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

OČKOVÁNÍ během TĚHOTENSTVÍ a LAKTACE

Obsah:

Normální těhotenství představuje zcela ojedinělý vysoce ucelený a stále se vyvíjející imunologický stav, ve kterém dochází souhrou imunitního, hormonálního a centrálně nervového systému k rozvoji harmonických imunitních reakcí. Složitými vzájemně působícími regulačními mechanismy dochází k rozvoji a dozrávání plodu.
Imunologický mechanismus ve zcela zdravém jedinci bdí nad rozpoznáváním vlastních a cizích tkání, organismů, buněk a navíc to, co organismu škodí a nepatří do něho, zpracovává, zneškodňuje a vylučuje. Plod v matčině těle přežívá přesto, že oplozená mateřská buňka je z poloviny otcova původu, což pro matku představuje cizorodé látky. K ochraně plodu proti útokům matčiny imunity slouží nesmírně složitá soustava řídících mechanizmů uvnitř dělohy, a pokud vše probíhá správně, matka donosí plod bez komplikací a porodí zdravé dítě.
Žena by před otěhotněním měla znát svoji imunitu vůči rizikovým infekčním onemocněním. To znamená vyšetření indikátorů virové hepatitidy typu B, sérologii syfilis (tato vyšetření se v České republice standardně provádějí), zarděnek, toxoplasmózy, cytomegalovirové infekce, ale také případně planým neštovicím, spalniček a příušnic. Některým nákazám lze předejít preventivně očkováním, zejména proti zarděnkám, planým neštovicím a proti virové hepatitidě typu B.

Lékař očkující těhotnou ženu by měl zvážit tato hlediska:

  1. Těhotenství posouzené gynekologem musí být fyziologické, při sebemenším náznaku rizikového těhotenství je vhodnější od očkování ustoupit, nebo velmi pečlivě zvážit prospěch očkování.
  2. Před očkováním těhotné ženy by se mělo dbát na zvážení možného rizika imunizace vzhledem k riziku způsobeného případným infekčním onemocněním.
  3. V době očkování nesmí existovat pro těhotnou ženu žádná kontraindikace pro podání příslušné vakcíny.
  4. O tom, zda očkovat nebo neočkovat těhotnou ženu před cestou do exotické krajiny napomáhá rozhodnout známá dlouhodobá epidemiologická situace cílové oblasti a charakter pobytu těhotné ženy.
  5. K očkování těhotné ženy je vždy nutné přistupovat individuálně.
  6. Rozhodujícím faktorem pro očkování je charakter vakcíny. Živé oslabené vakcíny nejsou považovány za vhodné k očkování těhotných žen.
  7. Dojde-li k náhodnému očkování těhotné ženy, není nutné přerušit těhotenství. Inaktivované, subjednotkové vakcíny virové, bakteriální a anatoxiny se mohou těhotným ženám podávat po individuálním zvážení lékařem.

Výrobci vakcín obecně nedoporučují očkování těhotných žen, což ve svých informacích uvádí, buď že klinická studie sledující bezpečnost a účinnost očkování příslušnou vakcínou nebyla u těhotných žen prováděna, ale že z dosažených zkušeností není znám vliv očkování na plod, nebo že všeobecně je riziko poškození plodu po podání inaktivované vakcíny považováno za zanedbatelné.
Cílené klinické studie u těhotných žen jsou velmi přísné, a nejsou-li opodstatněné (jako v případě očkování v těhotenství), pak obvykle nejsou regulačními úřady povoleny. Proto pak zbývá jen terénní pozorování v podobě specifické studie nebo dokumentování náhodného očkování v těhotenství. Výsledky těchto pozorování napomáhají lépe zhodnotit případnou rizikovost daného očkování.

Těhotná žena, která se rozhodne pro dané očkování, si musí být vědoma že i přes příznivý dopad takového očkování na ní nebo jejího novorozence, očkování nesnižuje riziko spontánního potratu nebo malformace novorozence. V případě, že by došlo k takové události, může pak očkování vnímat jako viníka.

Živé virové vakcíny obsah  


Spalničky, příušnice a zarděnky obsah
Těhotenství obecně představuje kontraindikaci pro očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Výrobci těchto vakcín ženám doporučují neotěhotnět minimálně tři měsíce po očkování, i když obecným aktuálním doporučením ACIP je neotěhotnět minimálně jeden měsíc po očkování, neboť není žádné teoretické riziko pro plod či těhotenství, otěhotní-li žena ne dříve než jeden měsíc po očkování. Dojde-li k náhodnému očkování těhotné ženy, není to důvod pro ukončení těhotenství...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Plané neštovice obsah
Proti planým neštovicím se těhotné ženy nedoporučuje očkovat, protože schází potvrzení či vyloučení rizika vakcinačního viru na vývoj plodu. Proto i ženy, které byly očkovány, by neměly otěhotnět minimálně po dobu jednoho měsíce, nebo podle doporučení výrobců dokonce až tři měsíce. Očkování proti planým neštovicím sice není jednoznačně kontraindikováno osobám žijícím ve společné domácnosti s těhotnou ženou, ale někteří výrobci doporučují minimalizovat kontakt s těhotnou ženou po dobu 6 týdnů...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Žlutá zimnice obsah
Přestože vliv očkování proti žluté zimnici na vývoj plodu není znám, v době těhotenství se očkuje jen tehdy, je-li riziko možné nákazy větší než riziko postvakcinačních nežádoucích účinků. Těhotenství bývá považováno za relativní kontraindikaci tohoto očkování.
Sledování celkem 81 dětí narozených matkám očkovaných během těhotenství potvrdilo pouze v jednom případě přenos vakcinačního viru na plod, bez zjištění jakékoli malformace novorozence. Studie případů a kontrol žen očkovaných na počátku těhotenství ukázala, že relativní riziko spontánního potratu (hodnocené 2,3) není o nic vyšší než v běžné neočkované populaci. Omezené údaje afrických a evropských studií jednoznačně naznačují převažující prospěch očkování těhotných žen vůči žluté zimnici tehdy, je-li riziko jejího výskytu vysoké. Uvedené závěry dokumentuje sledování náhodného očkování 480 těhotných brazilských žen během plošné kampaně v roce 2000. Průměrně se očkovaly mezi pátým a šestým týdnem těhotenství a jejich dětí se sledovaly 12 měsíců po narození. Očkování ženy snášely obdobně jako ostatní. Mírné nežádoucí účinky, nejčastěji lokálního charakteru, zaznamenalo necelých 20 % těhotných žen...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Inaktivované vakcíny obsah


Záškrt, tetanus a dávivý kašel obsah
Očkování těhotných žen proti záškrtu se studovalo ve 40. letech minulého století. Transplacentárně přenesené mateřské protilátky indukované očkováním jsou účinné v ochraně novorozenců vůči záškrtu. Bezpečnost očkování těhotných žen se prověřovala v 70. letech. Očkovaly se ženy během prvních čtyřech měsíců těhotenství a jejich potomci byli sledováni po dobu sedmi let. I když velikost studijního souboru byla malá, riziko vzniku malformací dětí narozených matkám, které byly očkovány během těhotenství, se ukázalo významně nižší než dětí neočkovaných matek. Mateřské mléko matek vysoce imunních vůči difterii nezvyšuje sérové hladiny takto specifických protilátek u kojených dětí...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Hepatitidy typu A a B obsah
Podle dosavadních poznatků se předpokládá, že teoretické riziko negativního vlivu očkování těhotných žen proti hepatitidě typu B a A je téměř zanedbatelné, neboť používané vakcíny jsou výhradně buď subjednotkové nebo inaktivované, tj. bez obsahu živé potenciálně rizikové látky. Zpravidla vždy existuje pro těhotnou ženu větší prospěch tohoto očkování než jeho případné riziko, a to zejména tehdy, lze-li expozici hepatitidy očekávat (např. profese, bacilonosič v rodině, cesta do endemických oblastí apod.)...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Chřipka obsah
Očkování těhotných žen proti chřipce vyvolává odpovídající imunitní odpověď. Postvakcinační protilátky se pasivně přenášejí z očkované matky na novorozence, což přispívá k jeho ochraně vůči chřipce. Retrospektivní studie provedená v letech 1998-2003 dokumentovala sice nevýznamný, ale přesto o něco nižší počet lékařských návštěv očkovaných těhotných žen z důvodu akutního respiračního onemocnění během chřipkové sezóny ve srovnání s neočkovanými. Počet těchto návštěv významně klesl v období vrcholu chřipkové sezóny. Bohužel se tento výsledek nepotvrdil v jiných retrospektivních studiích, kde se hodnotily změny v počtu chřipce podobných onemocnění očkovaných těhotných žen a jejich novorozenců nebo změny v počtu návštěv z důvodu respiračního onemocnění novorozenců očkovaných matek. Důvodem těchto výsledků mohla být pravděpodobně absence laboratorně prokázaných onemocnění chřipkou...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Klíšťová encefalitida obsah
Přestože vliv očkování proti klíšťové encefalitidě na vývoj plodu nebo těhotenství není znám, provádí se toto očkování v době těhotenství jen tehdy, je-li riziko nákazy větší než riziko očkování. V Rakousku bylo během posledních let zaznamenáno několik případů náhodného očkování žen zejména během prvního trimestru těhotenství. Celkem se nahlásilo 16 případů očkování těhotných žen. Dosledováním 13 z nich se nezjistila odlišnost průběhu těhotenství ani porodu a očkování neovlivnilo ani vývoj plodu, tj. nepozorovala se žádná vrozená vada novorozence...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Lidské papilomaviry obsah
Experimentální studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky HPV očkování na průběh těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj. I když zatím není jednoznačný důvod pro odložení očkování během těhotenství, neexistuje dostatek klinických údajů pro to, aby očkování proti HPV nákazám mohlo být během těhotenství jednoznačně doporučováno. Během klinických studií se podařilo náhodně očkovat 2 266 žen, z nichž polovina byla očkována vakcínou Silgard. Nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl v četnosti výskytu a intenzitě nežádoucích účinků mezi oběma skupinami. Mezi ženami očkovanými během počátečních 30 dní těhotenství se objevilo pět případů vrozených vad novorozence ve srovnání s žádným případem ve skupině neočkovaných těhotných žen. Pozorováno bylo 10 případů malformací novorozenců, jejichž matky byly očkované později, tj. déle než jeden měsíc těhotenství, oproti 16 případům malformací novorozenců matek očkovaných placebem. Vrozené vady svým charakterem odpovídaly obvyklým malformacím novorozenců matek ve věku 16-26 let. Spontánní potrat byl pozorován o něco častěji po očkování minimálně jeden měsíc těhotných žen, tj. 34,2 % případů ve srovnání s 31,9 % v placebové skupině...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Meningokokové nákaz obsah
Několik klinických studií potvrdilo přenos minimálně 40-50 % mateřských protilátek získaných po očkování bivalentní případně čtyřvalentní polysacharidovou vakcínou během těhotenství z matky na novorozence. Bylo zjištěno, že očkované těhotné ženy mívají vyšší hladiny protilátek specifických vůči séroskupině A než C. Bezpečnost a imunogenita očkování polysacharidovou vakcínou byla nezávislá na délce doby těhotenství. Očkování neovlivnilo průběh těhotenství, ani vývoj plodu či porod. Mateřské protilátky se objevily u většiny novorozenců ve významně vyšších hladinách než u novorozenců neočkovaných matek. Jejich perzistence však není dlouhá a přetrvávají maximálně po dobu 3-6 měsíců. Přesto vzniká alespoň částečná krátkodobá ochrana dětí očkovaných matek, aniž by u nich vznikla imunotolerance. Tyto děti očkované v šesti měsících polysacharidovou vakcínou měly podobnou odpověď jako děti v těhotenství neočkovaných matek, tj. zůstala slabá...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Pneumokokové nákazy obsah
Nedostatek klinických údajů nebo jejich omezená výpověď neumožňují hodnotit bezpečnost očkování polysacharidovou vakcínou v době těhotenství, přestože neexistuje žádný důkaz o tom, že by mohlo nepříznivě ovlivnit vývoj plodu nebo těhotenství...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Literatura obsah  


Zdroj: Petráš M, Lesná IK. Manuál očkování 2010, 3.vydání, leden 2010 ©Marek Petráš

Vydáno / Aktualizováno: 03.09.2012
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit