Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 14.1.2019

Publikace květen a červen 2018

Efekt chřipkového očkování na riziko vzniku mrtvice: Systematický přehled a meta-analýza 
Effect of Influenza Vaccination on Risk of Stroke: A Systematic Review and Meta-Analysis.

Neuroepidemiology. 2017;48(3-4):103-110 
Authors: Lee KR, Bae JH, Hwang IC, Kim KK, Suh HS, Ko KD

Princip: I přes známou silnou asociaci mezi chřipkou a mrtvicí, dosud zůstává otázkou, zda očkování proti chřipce snižuje riziko mozkové mrtvice. Provedli jsme meta-analýzu, abychom zjistili, zda očkování proti chřipce chrání před mrtvicí.
Metoda: Hledali jsme v databázích PubMed, EMBASE a Cochrane Library mezi publikacemi do 18. listopadu 2016, a to bez jazykového omezení k identifikaci studií zkoumajících účinek očkování proti chřipce na následné riziko cévní mozkové příhody. Prováděli jsme meta-analýzu kvantifikující riziko mozkové mrtvice v souhrnné i podskupinových analýzách na základě vypočtené kombinované OR pro vznik cévní mozkové příhody s 95% CI. Publikační zkreslení byla hodnocena podle Beggova korelačního testu.
Výsledky: Jedenáct studií splnilo naše kritéria pro zařazení. V randomizovaném modelu měli očkovaní jedinci snížené riziko cévní mozkové příhody ve srovnání s neočkovanými jedinci (OR 0,82, 95% CI 0,75-0,91, p <0,001). Vztah mezi očkováním proti chřipce a rizikem mrtvice zůstal robustní v analýzách podskupin. Významný účinek očkování proti chřipce byl spojen se stavem očkování a stupněm prevence.
Závěr: Očkování proti chřipce je spojeno s nižším rizikem mrtvice. Pro zajištění silnějšího důkazu ochranného účinku chřipkového očkování proti mrtvici jsou třeba vést dobře navržené prospektivní studie.

BACKGROUND: Despite the presence of a strong association between influenza infection and stroke, whether influenza vaccination reduces the risk of stroke is yet a matter of controversy. We conducted a meta-analysis to determine whether influenza vaccination protects against stroke. 
METHODS: We searched PubMed, EMBASE, and the Cochrane Library from database inception date to November 18, 2016, without language restrictions, to identify studies investigating the effect of influenza vaccination on subsequent risk of stroke. We conducted a meta-analysis to quantify the risk of stroke in overall and subgroup analyses and calculated a pooled OR for developing stroke with a 95% CI. Publication bias was assessed by Begg's rank correlation test. 
RESULTS: Eleven studies fulfilled our inclusion criteria. In a random-effects model, vaccinated individuals had a decreased risk of stroke compared with unvaccinated individuals (OR 0.82; 95% CI 0.75-0.91; p < 0.001). The relationship between influenza vaccination and stroke risk remained robust in subgroup analyses. The significant effect of influenza vaccination was associated with ascertainment of vaccination status and stage of prevention. 
CONCLUSION: Vaccination against influenza is associated with a lower risk of stroke. Well-designed prospective studies are needed to provide stronger evidence of the protective effect of influenza vaccination against stroke.


Účinnost vakcíny DTPa-HBV-IPV/Hib vůči invazivním onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typ b v Nizozemí (2003-16): studie případů a kontrol 
Effectiveness of the DTPa-HBV-IPV/Hib vaccine against invasive Haemophilus influenzae type b disease in the Netherlands (2003-16): a case-control study.

Lancet Infect Dis. 2018 May 08;: 
Authors: Monge S, Hahné SJ, de Melker HE, Sanders EA, van der Ende A, Knol MJ

Princip: V roce 2016 bylo v Nizozemsku hlášeno zvýšení výskytu invazivního onemocnění Haemophilus influenzae typu b (Hib) u dětí mladších pěti let, což odpovídalo zavedení hexavalentní vakcíny proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a acelulární složkou, proti dětské přenosné obrně a hepatitidě typu B (DTPa-HBV-IPV / Hib) od roku 2011. Naším cílem bylo odhadnout účinnost hexavalentní vakcíny tak, aby bylo možné posoudit, zda lze tento nárůst vysvětlit snížením účinnosti.
Metoda: V Nizozemsku jsme provedli studii případů a kontrol. Vybrali jsme pacienty s infekcí Hib (případy) pomocí záznamů ze surveillance Nizozemské referenční laboratoře pro bakteriální meningitidy (Amsterdam). Byly zahrnuty případy s infekcí Hib, které se objevily od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2016 a které byly u mladších 5 let. Pro každý případ bylo vybráno deset kontrol z národního registru očkování (Praeventis) s datem narození. Očkování bylo ověřeno z registru Praeventis, který podrobně popisuje záznamy o očkování dětí žijících v Nizozemsku. Poslední zaznamenaná dávka vakcíny byla použita pro klasifikaci dítěte, zda dostalo hexavalentní vakcínu DTPa-HBV-IPV / Hib nebo pentavalentní vakcínu (bez vakcinační složky proti hepatitidě B) nebo jinou vakcínu. Účinnost těchto vakcín jsme hodnotili s pomocí podmíněné logistické regrese.
Zjištění: Zařadili jsme 159 (94%) ze 170 hlášených případů a 1 590 kontrol, které měly průměrný věk 1,5 roku (IQR 0,8-2,9). Zbývajících 11 případů nemohlo být porovnáno s očkovacími záznamy z registru Praeventis. Bylo očkováno 91 (57%) ze 159 případů, ve srovnání s 1408 (89%) z 1590 kontrol. Celková účinnost vakcíny byla 92,8% (95% CI 88 · 7,95 · 4), bez rozdílu mezi lety kdy k onemocnění došlo (p = 0,9670). Nebyly zjištěny žádné rozdíly způsobené typem vakcíny: účinnost pentavalentní a jiných vakcín byla 91,8% (95% CI 86; 1-95,1) versus 94,0% (89,0-96,8) účinnosti hexavalentní vakcíny (OR 0,72, 95% CI 0,36-1,45, p = 0,3591). Účinnost očkování byla nejvyšší u dětí ve věku 1-2 let  (97,1-99,0%) a nejnižší u dětí ve věku 3-4 let (60,7-82,3%, p = 0 0008).
Interpretace: Naše výsledky podporují současný očkovací program, protože účinnost vakcíny Hib se časem nezmenšila stejně jako po zavedení šestivalentní vakcíny DTPa-HBV-IPV / Hib. Účinnost vakcíny byla vysoká, ale s věkem klesala. Zbývá tak hledat jiné alternativní vysvětlení zvýšeného výskytu nákazy Hib.

BACKGROUND: In 2016, an increase in invasive Haemophilus influenzae serotype b (Hib) disease was reported in the Netherlands in children younger than 5 years, which coincided with the introduction of the hexavalent diphtheria, tetanus, and acellular pertussis-hepatitis B virus-inactivated polio virus/Hib vaccine (DTPa-HBV-IPV/Hib) from 2011 onwards. We aimed to estimate the effectiveness of the hexavalent vaccine to assess whether this increase could be explained by decreasing effectiveness. 
METHODS: We did a case-control study in the Netherlands. We selected patients with a Hib infection (cases) by use of the surveillance records of the Netherlands Reference Laboratory for Bacterial Meningitis (Amsterdam). Cases with a Hib infection that began from Jan 1, 2003, to Dec 31, 2016, and who were younger than age 5 years were included. Ten controls from the national vaccination register (Praeventis) were selected for each case, matched by date of birth. Vaccination status was ascertained by use of Praeventis, which details the vaccination records of children living in the Netherlands. The last recorded vaccine dose was used to classify the child as having received the hexavalent DTPa-HBV-IPV/Hib vaccine or a pentavalent vaccine (which excludes the hepatitis B virus component) or another vaccine. We estimated the effectiveness of these vaccines by use of conditional logistic regression. 
FINDINGS: We included 159 (94%) of 170 cases reported and 1590 matched controls, who had a median age of 1·5 years (IQR 0·8-2·9). The remaining 11 cases could not be cross-matched with vaccination records from Praeventis. 91 (57%) of 159 cases had been vaccinated, compared with 1408 (89%) of 1590 controls. The overall vaccine effectiveness was 92·8% (95% CI 88·7-95·4), with no differences between the year of disease onset (p=0·9670). There were no differences conferred by type of vaccine given: vaccine effectiveness of the pentavalent and other vaccines was 91·8% (95% CI 86·1-95·1) versus 94·0% (89·0-96·8) for the hexavalent vaccine (OR 0·72, 95% CI 0·36-1·45; p=0·3591). Vaccine effectiveness was highest in children aged 1-2 years at disease onset (97·1-99·0%) and was lowest in children aged 3-4 years at disease onset (60·7-82·3%; p=0·0008). 
INTERPRETATION: Our results support the current vaccination programme, since Hib vaccine effectiveness has not decreased over time or by the introduction of the hexavalent DTPa-HBV-IPV/Hib vaccine. Vaccine effectiveness was high but waned with age. Alternative explanations for the increase in Hib disease therefore need to be assessed.


Bezpečnost a imunogenita frakcionované intradermální dávky dvou kvadrivalentních konjugovaných meningokokových vakcín
Safety and immunogenicity of fractional dose intradermal injection of two quadrivalent conjugated meningococcal vaccines.

Vaccine. 2018 May 16;: 
Authors: Jonker EFF, van Ravenhorst MB, Berbers GAM, Visser LG

Princip: Očkování konjugovanými meningokokovými vakcínami je nejlepší způsob, jak zabránit invazivnímu meningokokovému onemocnění. Změny v epidemiologii séroskupin vedly k zařazení čtyřvalentních vakcín do národních imunizačních programů několika zemí, ovšem vakcíny se často stávají nedostupné. Intradermální podávání má potenciál zvýšit dostupnost vakcíny snížením dávky bez ztráty účinnosti. Dosud nikdy nebyla zkoumána glykokonjugovaná meningokoková vakcína.
Metoda: Různé frakcionované dávky dvou kvadrivalentních meningokokových konjugovaných vakcín (MenACWY-CRM197 (Menveo®) a MenACWY-TT (Nimenrix®)) byly podávány intradermálně subjektům ve 4 skupinách podle adaptivního návrhu eskalující dávky začínající s 1/10 původní dávky. Posilovací dávky byly podány po 4-6 měsících na základě výsledků průběžných sérologických vyšetření s použitím multiplexního testu (MIA). Konečné analýzy byly založeny na titrech sérových baktericidních protilátek (rSBA).
Výsledky: Bylo zařazeno celkem 12 subjektů (průměrný věk 25 let, v rozmezí 19-48). MenACWY-CRM197 se během studie stala nedostupná a hodnotila se tak pouze 1/10 dávky. Tato dávka vedla k méně než úplné séroprotekci séroskupiny A, ale k úplné ochraně proti ostatním séroskupinám. MenACWY-TT byl hodnocen pro dávky 1/10 a 1/5. Obě frakcionované dávky MenACWY-TT vedly k úplné séroprotekci proti všem vakcinačním séroskupinám. Geometrické průměrné titry byly 1 měsíc po očkování nižší a ubývaly rychleji ve skupině MenACWY-CRM197. Nežádoucí příhody byly mírné a nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí příhody.
Závěr: Frakcionované intradermální očkování proti meningokokovému onemocnění s čtyřvalentní konjugovanou vakcínou se jevilo v naší studii malých dávek jako bezpečné a účinné. Vakcína konjugovaná na tetanovém toxoidu (Nimenrix®) ukazuje trend vyšších hladin protilátek ve srovnání s vakcínou konjugovanou s CRM197 (Menveo®). Zdá se, že 1/5 frakcionované dávky MenACWY-TT vede k vyšším hladinám protilátek než 1/10 dávky. Tyto výsledky by mohly být použity pro větší studii neinferiority.

BACKGROUND: Vaccination with conjugated meningococcal vaccines is the best way to prevent invasive meningococcal disease. Changes in serogroup epidemiology have led to the inclusion of quadrivalent vaccines in the national immunization programs of several countries, but vaccines are frequently in short supply. Intradermal administration has the potential to increase vaccine availability through dose reduction, without sacrificing efficacy. It has never before been investigated for glycoconjugate meningococcal vaccines. 
METHODS: Different fractional doses of two quadrivalent meningococcal conjugate vaccines (MenACWY-CRM197 (Menveo®) and MenACWY-TT (Nimenrix®)) were administered intradermally to sequential groups of 4 participants, according to an adaptive dose escalation design, starting at 1/10th of the original dose. Booster doses were given after 4-6months based on interim serology results using a multiplex bead-based assay (MIA). Final analyses were based on serum bactericidal antibody titers (rSBA). 
RESULTS: A total of 12 subjects were enrolled (average 25years old, range 19-48). MenACWY-CRM197 became unavailable during the course of the study and was only evaluated for a 1/10th dose. This dose resulted in less than complete seroprotection for serogroup A but complete protection against the other serogroups. MenACWY-TT was evaluated for a 1/10th and 1/5th dose level. Both fractional doses of MenACWY-TT resulted in complete seroprotection against all vaccine serogroups. Geometric mean titers 1month after vaccination were lower and decayed faster in the MenACWY-CRM197 group. Adverse events were mild and there were no serious adverse events. 
CONCLUSION: Fractional intradermal vaccination against meningococcal disease with quadrivalent conjugate vaccine appears to be safe and effective in our small dose finding study. Tetanus toxoid conjugated vaccine (Nimenrix®) shows a trend towards higher antibody levels compared to CRM197-conjugated vaccine (Menveo®). The 1/5th fractional dose of MenACWY-TT appears to result in higher antibody levels than does the 1/10th dose. These results can be used for a larger non-inferiority study.


Účinnost 13-valentní pneumokokové konjugované vakcíny vůči hospitalizaci z důvodu komunitně získané pneumonie u starších US dospělých: Test-negativní design.
Effectiveness of 13-Valent Pneumococcal Conjugate Vaccine Against Hospitalization for Community-Acquired Pneumonia in Older US Adults: A Test-Negative Design.

Clin Infect Dis. 2018 May 21;: 
Authors: McLaughlin JM, Jiang Q, Isturiz RE, Sings HL, Swerdlow DL, Gessner BD, Carrico RM, Peyrani P, Wiemken TL, Mattingly WA, Ramirez JA, Jodar L

Princip: Po všeobecném doporučení pro použití 13-valentní pneumokokové konjugované vakcíny (PCV13) u dospělých ve Spojených státech ve věku ≥ 65 let od září 2014 jsme provedli první reálné hodnocení účinnosti vakcíny PCV13 (VE) vůči hospitalizacím v důsledku komunitně získané pneumonie vakcinačního typu (CAP) v této populaci.
Metody: Pomocí testu negativního designu jsme identifikovali případy a kontroly ze studie populačně založené na surveillance u dospělých v Louisville v Kentucky, kteří byli hospitalizováni s CAP. Analyzovali jsme podskupinu pacientů s CAP, kteří byli zařazeni od 1. dubna 2015 do 30. dubna 2016, kteří byli ve věku ≥ 65 let a souhlasili s potvrzením historie pneumokokového očkování ze zdravotních záznamů. Případy byly definovány jako hospitalizovaní pacienti s CAP se sérotypy PCV13 prokázanými kultivačním nebo detekční zkouškou sérotypově specifického antigenu z moče. Ostatní pacienti CAP sloužili jako test-negativní kontrola.
Výsledky: Z 2034 CAP hospitalizací jsme identifikovali sérotypy PCV13 u 68 (3,3%) jedinců (tj. případy), z nichž 6 z 68 (8,8%) mělo pozitivní krevní kulturu. Případy byly méně často imunokompromitovaní (29,4% vs. 46,4%, P = 0,02) s nadváhou nebo obezitou (41,2% vs. 58,6%, P = 0,01) ve srovnání s kontrolou, ale jinak si byli podobné. Případy méně často dostaly PCV13 než kontroly (3/68 [4,4%] vs 285/1966 [14,5%], hrubá VE, 72,8% [95% interval spolehlivosti, 12,8% -91,5%]). Při adjustaci charakteristik pacienta nebyla pozorována žádná odlišnost, včetně stavu imunokompromitace, indexu tělesné hmotnosti a očkování proti chřipce a pneumokokům (adjustovaná VE, 71,1 až 73,3%).
Závěry: Naše studie je první, která demonstruje skutečnou účinnost PCV13 vůči vakcinačním typům CAP u dospělých ve věku ≥65 let od zavedení do národního imunizačního programu.

Background: Following universal recommendation for use of 13-valent pneumococcal conjugate vaccine (PCV13) in US adults aged ≥65 years in September 2014, we conducted the first real-world evaluation of PCV13 vaccine effectiveness (VE) against hospitalized vaccine-type community-acquired pneumonia (CAP) in this population. 
Methods: Using a test-negative design, we identified cases and controls from a population-based surveillance study of adults in Louisville, Kentucky, who were hospitalized with CAP. We analyzed a subset of CAP patients enrolled 1 April 2015 through 30 April 2016 who were aged ≥65 years and consented to have their pneumococcal vaccination history confirmed by health insurance records. Cases were defined as hospitalized CAP patients with PCV13 serotypes identified via culture or serotype-specific urinary antigen detection assay. Remaining CAP patients served as test-negative controls. 
Results: Of 2034 CAP hospitalizations, we identified PCV13 serotypes in 68 (3.3%) participants (ie, cases), of whom 6 of 68 (8.8%) had a positive blood culture. Cases were less likely to be immunocompromised (29.4% vs 46.4%, P = .02) and overweight or obese (41.2% vs 58.6%, P = .01) compared to controls, but were otherwise similar. Cases were less likely to have received PCV13 than controls (3/68 [4.4%] vs 285/1966 [14.5%]; unadjusted VE, 72.8% [95% confidence interval, 12.8%-91.5%]). No confounding was observed during adjustment for patient characteristics, including immunocompromised status, body mass index, and history of influenza and pneumococcal polysaccharide vaccination (adjusted VE range, 71.1%-73.3%). 
Conclusions: Our study is the first to demonstrate real-world effectiveness of PCV13 against vaccine-type CAP in adults aged ≥65 years following introduction into a national immunization program.


Přetrvávání postvakcinační imunity vůči žluté zimnici u dobrovolníků 8 let po studijním očkováním
Duration of post-vaccination immunity to yellow fever in volunteers eight years after a dose-response study.

Vaccine. 2018 May 18;: 
Authors: de Menezes Martins R, Maia MLS, de Lima SMB, de Noronha TG, Xavier JR, Camacho LAB, de Albuquerque EM, Farias RHG, da Matta de Castro T, Homma A, Collaborative Group for Studies on Duration of Immunity from Yellow Fever Vaccine

V roce 2009 společnost Bio-Manguinhos provedla studii odpovědi na 1 dávku očkovací látky proti žluté zimnici, s obvyklou průměrnou dávkou 27.476 IU (plná dávka, reference) a se sníženými dávkami (10.447 IU, 3013 IU, 587 IU, 158 IU a 31 IU) podanými obvyklým subkutánním způsobem v obvyklém objemu (0,5 ml). Snížené dávky byly získány ředěním v laboratoři výrobce a zkušební šarže splňovaly podmínky průmyslové kvality. Dávky až do hodnoty 587 IU indukovaly podobnou imunogenitu jako plná dávku (27.476, referenční hodnota), zatímco dávky 158 IU a 31 IU stimulovaly nižší imunogenitu. Séropozitivita byla zachována po dobu 10 měsíců, s výjimkou skupiny, která dostávala dávku 31 IU. Současná studie má za cíl určit, zda se seropozitivita vůči žluté zimnici udržuje osm let po očkování proti žluté zimnici u ne-revakcinovaných jedinců. Podle výsledků současné studie byla séropozitivita zachována u 85% z 318 účastníků a byla podobná mezi skupinami. Zjištění podporují použití vakcíny proti žluté zimnici ve frakcionovaných dávkách během výskytu ohnisek, ale každá taková dávka by měla mít alespoň 587 IU. Tato studie byla v souladu s minimální dávkou požadovanou WHO, 1000 IU.

In 2009, Bio-Manguinhos conducted a dose-response study with the yellow fever vaccine, administering the vaccine in the usual mean dose of 27,476IU (full dose, reference) and in tapered doses (10,447IU, 3013IU, 587IU, 158IU, and 31IU) by the usual subcutaneous route and usual volume (0.5mL). Tapered doses were obtained by dilution in the manufacturer's laboratory, and the test batches presented industrial quality. Doses down to 587IU showed similar immunogenicity to the full dose (27,476, reference), while the 158IU and 31IU doses displayed lower immunogenicity. Seropositivity was maintained at 10months, except in the group that received the 31IU dose. The current study aims to determine whether yellow fever seropositivity was maintained eight years after YF vaccination in non-revaccinated individuals. According to the current study's results, seropositivity was maintained in 85% of 318 participants and was similar across groups. The findings support the use of the yellow fever vaccine in fractional doses during outbreaks, but each fractional dose should have at least 587IU. This study also supports the minimum dose required by WHO, 1000IU.


Účinnost meningokokové konjugované vakcíny C před a během propuknutí invazivního meningokokového onemocnění vyvolané Nesseria meningitidis C/cc11, Toskánsko, Itálie
Meningococcal C conjugate vaccine effectiveness before and during an outbreak of invasive meningococcal disease due to Neisseria meningitidis serogroup C/cc11, Tuscany, Italy.

Vaccine. 2018 Jun 09;: 
Authors: Pezzotti P, Miglietta A, Neri A, Fazio C, Vacca P, Voller F, Rezza G, Stefanelli P

Úvod: V italském Toskánsku, kde byl v roce 2005 zavedeno univerzální imunizační program s monovalentní konjugovanou vakcínou vůči meningokoku C (MCC), došlo v letech 2015-2016 k vypuknutí invazivního meningokokového onemocnění (IMD) v důsledku hypervirulentního kmene Neisseria meningitidis C/cc11, což vedlo k reaktivní imunizační kampani s použitím buď tetravalentní (ACWY) meningokokové vakcíny nebo MCC vakcíny. Během výskytu byly také zaznamenány případy IMD séroskupiny C (MenC) mezi očkovanými jedinci. Tato studie měla za cíl charakterizovat selhání meningokokových konjugovaných vakcín C (vakcíny MenC) a odhadnout jejich účinnost od zavedení (2005-2016) a během vypuknutí (2015-2016).
Metody: Případy MenC a související neúspěchy vakcín byly odvozeny z Národního systému sledování invazivních bakteriálních nemocí (IBD) pro období 2006-2016. Byla provedena retrospektivní kohortová studie zahrnující toskánskou populaci narozených kohort 1994-2014. Na základě výročních zpráv o očkování byl stanoven počet osob očkovaných a neočkovaných s vakcínami MenC podle kalendářního roku, počáteční kohorty a místního zdravotnické zařízení. Poissonovým modelem byla vypočtena adjustovaná (počáteční kohorty, místní zdravotnické zařízení a kalendářní rok) míra rizik (ARR) invazivních nemocí MenC u očkovaných a neočkovaných. Účinnost vakcíny (VE) byla odhadnuta: VE = 1-ARR.
Výsledky: V letech 2006-2016 bylo hlášeno 85 případů onemocnění MenC; 61 (71,8%) od roku 2015 do roku 2016. Došlo k selhání dvanácti očkování, všechna během vypuknutí. Časový interval mezi očkováním a IMD byl 20 dní v jednom případě, od 9 měsíců do 3 let v šesti případech a ≥ 7 let v pěti případech. VE bylo před vypuknutím (2006-2014) 100% (95% CI neodhadnutelné, p = 0,03) a 77% (95% CI 36-92, p <0,01) během vypuknutí; VE bylo během celého období 80% (95% CI 54-92, p <0,01).
Závěry: V Toskánsku došlo k selhání vakcíny MenC výhradně během epidemie 2015-2016. Většina z nich se objevila několik let po očkování. VE během období vypuknutí byla poměrně vysoká podporující účinnou ochranu vyvolanou vakcínami MenC.

INTRODUCTION: In Tuscany, Italy, where a universal immunization program with monovalent meningococcal C conjugate vaccine (MCC) was introduced in 2005, an outbreak of invasive meningococcal disease (IMD) due to the hypervirulent strain of Neisseria meningitidis C/cc11 occurred in 2015-2016, leading to an immunization reactive campaign using either the tetravalent (ACWY) meningococcal conjugate or the MCC vaccine. During the outbreak, IMD serogroup C (MenC) cases were also reported among vaccinated individuals. This study aimed to characterize meningococcal C conjugate vaccines (MenC-vaccines) failures and to estimate their effectiveness since the introduction (2005-2016) and during the outbreak (2015-2016). 
METHODS: MenC cases and related vaccine-failures were drawn from the National Surveillance System of Invasive Bacterial Disease (IBD) for the period 2006-2016. A retrospective cohort-study, including the Tuscany' population of the birth-cohorts 1994-2014, was carried out. Based on annual reports of vaccination, person-years of MenC-vaccines exposed and unexposed individuals were calculated by calendar-year, birth-cohort, and local health unit. Adjusted (by birth-cohort, local health unit, and calendar-year) risk-ratios (ARR) of MenC invasive disease for vaccinated vs unvaccinated were estimated by the Poisson model. Vaccine-effectiveness (VE) was estimated as: VE=1-ARR. 
RESULTS: In the period 2006-2016, 85 MenC-invasive disease cases were reported; 61 (71.8%) from 2015 to 2016. Twelve vaccine failures occurred, all of them during the outbreak. The time-interval from immunization to IMD onset was 20days in one case, from 9months to 3years in six cases, and ≥7years in five cases. VE was, 100% (95%CI not estimable, p=0.03) before the outbreak (2006-2014) and 77% (95%CI 36-92, p<0.01) during the outbreak; VE was 80% (95%CI 54-92, p<0.01) during the overall period. 
CONCLUSIONS: In Tuscany, MenC-vaccine failures occurred exclusively during the 2015-2016 outbreak. Most of them occurred several years after vaccination. VE during the outbreak-period was rather high supporting an effective protection induced by MenC-vaccines.

 

Vydáno / Aktualizováno: 23.09.2018
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit