Vkacíny a Oćkování
AKTUALIZOVANÁ databáze zdroj: CDC 2010, IAMAT 2011, CRM 2011
PRŮVODCE
OČKOVÁNÍM
STŘEDISKA
OČKOVÁNÍ
CENY
VAKCÍN
ZDRAVOTNÍ
POJIŠŤOVNY
EXOTICKÉ
INFEKCE
OČKOVÁNÍ
do CIZINY
VAKCÍNY
a OČKOVÁNÍ
Přečtěte si důležité informace
CERTIFIKÁTY a OSVĚDČENÍ
OČKOVÁNÍ do CIZINY
AKTUALITY ze SVĚTA
 
 
TOPlist
Přehled OČKOVÁNÍ do CIZINY
Volba země
ETIOPIE
Aktualizace dne 8.10.2011
Ve středisku očkování, kde používají databázi IRS, se dovíte další aktuální informace.
Povinné a naléhavě doporučované očkování
Žlutá zimnice
Přestože očkování proti žluté zimnici není povinné, je země (nebo její oblasti) považována za rizikovou ve
výskytu žluté zimnice (SZO: Wkly Epidemiol Rec. 2011 Sep 9;86(37):401-11).
Mezinárodní průkaz (certifikát) očkování proti žluté zimnici se požaduje od cestovatelů přijíždějící z výchozí nebo tranzitní země s výskytem žluté zimnice. Očkování se zde vyžaduje jako ochrana vůči zavlečení žluté zimnice, jejímž přenašečem je komár Aedes aegypti, který se zde (v cílové zemi) vyskytuje.
Země a oblasti považované za rizikové (od roku 2011, dle SZO: Wkly Epidemiol Rec. 2011 Sep 9;86(37):401-11.):
AFRIKA: Angola, Benin, Burkina Faso, Burundi, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Kongo DR, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Etiopie, Gabun, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Keňa, Libérie, Mali,
Mauretánie, Niger, Nigérie, Rwanda, Senegal, Sierra Leone, Súdán, Tanzanie, Togo, Uganda.
AMERIKA: Argentina, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guayana, Guyana, Panama, Paraguay, Peru, Suriname, Trinidad a Tobago (pouze Trinidad), Venezuela (především stát Bolívar).
Původně rizikové státy či oblasti Sv. Tomáš a Principe, Tanzánie, Somálsko, Eritrea a Zambie byly překlasifikovány na státy s nízkým rizikem výskytu žluté zimnice.
V takovém případě se očkují všechny dětí starší 1 roku. Podle CDC se vyžaduje i u dětí starších 9 měsíců. Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu. Očkování se provádí podáním 1 dávky vakcíny nejpozději 10 dní před cestou.

Hepatitida A
Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu. Očkování jednou dávkou vakcíny nejpozději 7 dní před odjezdem.

Břišní tyfus
Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu, zejména plánují-li pobyt mimo městských oblastí v endemických oblastech s výskytem břišního tyfu. Očkování jednou dávkou vakcíny nejpozději 14 dní před odjezdem.

Ostatní očkování
Meningokoková meningitida
Očkování se doporučuje cestovatelům plánujícím dlouhodobý nebo pracovní pobyt v "africkém meningitidovém pásmu" severní Savany. Polovyprahlé oblasti se táhnou od Rudého moře až k Atlantiku. Riziko přenosu meningokokových nákaz kulminuje od března do dubna, na celém území. Očkování 1 dávkou vakcíny minimálně 14 dní před odjezdem.

Vzteklina
Do této země, kde vzteklina představuje stálé nebezpečí, se doporučuje preventivní očkování proti vzteklině všem cestovatelům, kteří plánují dlouhodobý nebo pracovní pobyt (přírodovědci, zemědělci, archeologové, geologové, speleologové atd.). I když očkování poskytuje vysoce spolehlivou ochranu během prvního roku po očkování, podle některých doporučení zůstává vhodné, aby dříve očkované osoby pokousané zvířetem potenciálně nakaženým vzteklinou podstoupily ještě další dodatečné postexpoziční očkování. Děti by se měly vyvarovat mazlení se psi, kočky nebo dalšími savci. Preventivní očkování se provede 3 dávkami aplikovanými během jednoho měsíce. Doporučuje se podávat 3. dávku minimálně 2 týdny před cestou.

Hepatitida B
Vzhledem ke zdejšímu relativně vysokému počtu nositelů hepatitidy typu B se doporučuje očkovat zdravotníky (zubaři, lékaři, ošetřovatelky, laboranti), osoby pracující v blízkém kontaktu s místním obyvatelstvem (učitelé, misionáři, mírové armády) nebo osoby, které předvídají pohlavní styk s místním obyvatelstvem. Očkování lze provést podle zrychleného schématu, podáním 3 dávek během 3 týdnů, poslední dávka by měla být podána minimálně 14 dní před odjezdem. Zrychlené schéma očkování zajistí ochranu 60-80% cestovatelů, podobně jako první dvě dávky podané v měsíčním intervalu. Pro zajištění spolehlivější a dlouhodobé ochrany je třeba aplikovat ještě 3. dávku nejlépe do 6 měsíců po zahájení tohoto očkování. Vysoce spolehlivá ochrana je zajištěna očkováním se 3 dávkami ve schématu 0., 1. a 6. měsíc, tj. 3. dávka by měla být podána nejpozději 10 dní před odjezdem.


Záškrt
Pokud bylo základní očkování proti záškrtu provedeno v dětství, tj. před více než 20 lety a existuje zvýšené riziko záškrtu (např. během humanitární pomoci, pracovního pobytu apod.), lze očkovat od počátku třemi dávkami dospělé vakcíny proti záškrtu (tj. se sníženou koncentrací vakcinační látky) v měsíčních intervalech nebo ve schématu 0-6 týdnů-6 měsíců nebo podat posilující (booster) dávku 10-15 let po předešlém očkování proti záškrtu. Kompletní očkování by mělo být ukončeno nejpozději 10 dní před odjezdem.

Tetanus
Při poranění existuje zvýšené riziko nákazy. Je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti tetanu a v případě, že očkování bylo provedeno před 10-15 lety, stačí se nechat očkovat jednou dávkou tetanické vakcíny ("přeočkování"). Byla-li ale poslední dávka vakcíny podána před více než 15 lety, je nutné se nechat okovat kompletně třemi dávkami. Zrychlené očkování proti tetanu lze provést podáním 2 dávek v měsíčním intervalu (před cestou) a 3. dávku po 6 měsících (tj. např. po návratu). Již dvě dávky dostatečně ochrání před tetanem.

Dětská přenosná obrna
Doporučuje se zkontrolovat stav očkování proti dětské přenosné obrně. Pokud cestovatel nebyl v dětství očkován proti dětské přenosné obrně nebo existuje podezření z nedostatečné ochrany před možnou nákazou (např. po prodělání závažných onemocnění imunitního systému apod.), provede se kompletní očkování podáním 3 dávek inaktivované vakcíny v intervalech 1-2 měsíců.

Spalničky
Před cestou je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti spalničkám, tj. očkování v dětství dvěma dávkami vakcíny. V opačném případě je vhodné se nechat před cestou očkovat alespoň jednou dávkou vakcíny, nejpozději 14 dní před odjezdem.

Malárie

Riziko malárie existuje v celé zemi včetně městských oblastí vyjma Adis Ababa (2450 m) a vysočiny, které jsou bez rizika.
Výskyt malárie v nižších nadmořských výškách než je 2500 m.
Dominující období výskytu: leden-prosinec
Vektor:
A.funestus: Komáři ve volné přírodě; líhnou se ve sladkých vodách ve sluncem osvětlených močálech, velkých řekách a na okrajích travnatých potoků. Napadají člověka v noci, většinou uvnitř příbytku; přebývají uvnitř lidských obydlích.
A. gambiae: Komáři v dosahu lidského obydlí; líhnou se v kalužích na slunci, ve vodě ve zvířecích stopách, v kalužích poblíž lidského obydlí, v umělých rezervoárech. Napadají člověka většinou uvnitř příbytku; na člověka útočí hlavně časně ráno mezi 2,00 až 4,00 hod.; přebývají v tmavých místech obydlí i venku.
Incidence malárie způsobené parazitem Plasmodium falciparum (nejnebezpečnější forma malárie pro člověka): >85% a incidence malárie způsobené ostatními třemi parazity (Plasmodium vivax, ovale a malariae); benigní forma malárie: <15% ; Malárie vyvolaná P.falciparum je rezistentní k léčbě s chloroquinem a sulfadoxin-pyrimethaminem se objevuje ve všech malarických oblastech této země.
Profylaxe:
Podle CDC je vhodná antimalarická profylaxe: atovaquon/proguanil, doxycyklin nebo mefloquin.
Cestovatelům při organizované cestě, ubytování v hotelu, stejně jako ostatním cestovatelům se doporučuje antimalarická profylaxe (mefloquin, atovaquon/proguanil nebo doxycyklin) v oblastech <2200 m, celoročně.U ostatních cestovatelů je možné v případě nízkého rizika zvážit antimalarika pro pohotovostní léčbu (mefloquin, atovaquon/proguanil nebo artemether/lumefantrin).
V každém případě se doporučuje užívat fyzickou bariéru a to zejména při spánku, jako je moskytiéra a chemickou bariéru jako jsou repelenty. V zemích s vysokou rezistencí vůči chloroquinu se volí každodenní užívání antimalarika proguanil hydrochlorid (Paludrin) vedle užívání chloroquinu (jednou týdně). Je třeba připomenout, že chloroquin a kombinace chloroquin a proguanil hydrochlorid bývají mnohem méně spolehlivé v ochraně před malárií, než ostatní malarika. Objeví-li se po 7 dnech v malarické oblasti příznaky podobné chřipce - horečka, bolest hlavy, nauzea, obecná malátnost - je třeba vyhledat lékařskou pomoc.

Mapa výskytu malárie
(po kliknutí na obrázek
se mapa zvětší)

Ostatní zvláštní infekční rizika
Skvrnitý tyfus
Skvrnitý tyfus je kosmopolitní nemocí a může se objevit všude tam, kde skupiny osob žijí ve špatných sociálních podmínkách a trpí podvýživou. Propuknutí skvrnitého tyfu se vyskytlo v této zemi a riziko existuje pro všechny osoby žijící nebo pracující v oblastech země (antropologové, archeologové, geologové, zdravotníci, misionáři atd.). Ochranou vůči skrvnitému tyfu je likvidace vší. Výroba vakcíny vůči skvrnitému tyfu byla celosvětově zastavena. Léčba antibiotikem s tetracyklinem vede k úplnému uzdravení.
Hepatitida typu E
Echinokokkóza (E.granulosus) především na jihozápadě
Leishmaniáza,viscerální + kožní
Horečka dengue
Horečka Krim-Kongo
Filarióza, lymfatická + Onchocerkóza
Horečka boutonneuse
Klíšťová recidivující horečka
Vší recidivující horečka - chladné oblasti na výše položených místech s nižší hygienickou úrovní obyvatelstva
Spavá nemoc - západní území pod 2000 m, zejména oblasti Gambella a Gilla
Venerické infekce
Schistosomóza
Riziko schistosomózy, původce: Schistosoma haematobium, Schistosoma mansoni; ; na většině území, vyjma specifických oblastí.
Larvy - hlavní přenašeči/vektor/hostitel schistosomózy:
Biomphalaria pfeifferi, Biomphalaria sudanica
Hlavní město Addis Abeba a okolní vysočiny jsou oblasti bez rizika. S. mansoni je rozšířená po celé Etiopii, včetně Awash, Blue Nile, a údolí Omo; nevyskytuje se v regionu Ogaden. S. haematobium se vyskytuje v dolním údolí Awash, v některých lokalizovaných oblastech v západní Etiopii a podél řeky SebeSe v jižní Etiopii (Ogaden).

Vybrané záznamy z databáze IRS - Infekční Rizika ve Světě - 2010
Malárie: Místní ministerstvo vyslovilo obavy z možných ohnisek malárie v oblastech, které nepatřily k rizikovým. Důvodem může být změna klimatických podmínek. Podle UNICEF a SZO se malárie objevuje v 5-8letých cyklech. Poslední velká epidemie malárie byla pozorována v roce 2003 (6 miliónů nakažených a 40.000 úmrtí). Pod hrozbou zvýšeného výskytu malárie místní úřady provádějí opatření (fyzická bariéra, repelenty). Sezóna malárie v Etiopii začíná v dubnu a v říjnu., tj. v období dešťů.

Spalničky: V podzimních měsících byl zaznamenán zvýšený nárůst případů. Celkem bylo hlášeno 823 případů a 6 úmrtí: v Oromia (38 případů), SNNP (779 případů a 6 úmrtí) a Addis Abeba (6 případů). Nejpostiženější lokality jsou Agarfa, Dawa Sara, Ginir a Goro (Oromia)a Aroresa, Bensa, Man, Benatsemay, Jižní Ari a Severní Ari (SNNPR) a Addis Abebě.