|
|
|||
|
|
|
AKTUALIZOVANÁ databáze zdroj: CDC 2010, IAMAT 2011, CRM 2011
|
||||||
 |
| CERTIFIKÁTY a OSVĚDČENÍ |
| OČKOVÁNÍ do CIZINY |
| AKTUALITY ze SVĚTA |
 |
|
Přehled
OČKOVÁNÍ do CIZINY
|
|
Volba
země
|
|
| TANZANIE |
Aktualizace
dne 8.10.2011
|
| Ve středisku očkování, kde používají databázi IRS, se dovíte další aktuální informace. |
 |
| Povinné a naléhavě doporučované očkování |
|
Žlutá
zimnice
Země byla dle SZO (Wkly Epidemiol Rec. 2011 Sep 9;86(37):401-11.) překlasifikována na oblast s nízkým rizikem výskytu žluté zimnice. Mezinárodní průkaz (certifikát) očkování proti žluté zimnici se požaduje od cestovatelů přijíždějící z výchozí nebo tranzitní země s výskytem žluté zimnice. Očkování se zde vyžaduje jako ochrana vůči zavlečení žluté zimnice, jejímž přenašečem je komár Aedes aegypti, který se zde (v cílové zemi) vyskytuje. Země a oblasti považované za rizikové (od roku 2011, dle SZO: Wkly Epidemiol Rec. 2011 Sep 9;86(37):401-11.): AFRIKA: Angola, Benin, Burkina Faso, Burundi, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Kongo DR, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Etiopie, Gabun, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Keňa, Libérie, Mali, Mauretánie, Niger, Nigérie, Rwanda, Senegal, Sierra Leone, Súdán, Tanzanie, Togo, Uganda. AMERIKA: Argentina, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guayana, Guyana, Panama, Paraguay, Peru, Suriname, Trinidad a Tobago (pouze Trinidad), Venezuela (především stát Bolívar). Původně rizikové státy či oblasti Sv. Tomáš a Principe, Tanzánie, Somálsko, Eritrea a Zambie byly překlasifikovány na státy s nízkým rizikem výskytu žluté zimnice. Podle CDC: Město Dar es Salaam je lokalitou s významně nižším rizikem přenosu žluté zimnice než venkovské oblasti. V takovém případě se očkují všechny dětí starší 1 roku. Podle CDC děti starší 9 měsíců. Očkování se provádí podáním 1 dávky vakcíny nejpozději 10 dní před cestou. Země Východoafrického společenství (Burundi, Keňa, Tanzanie, Rwanda a Uganda) se rozhodly pro plošné očkování proti žluté zimnici v důsledku výskytu v Ugandě. Aktuálně se toto očkování vyžaduje od všech přijíždějících cestovatelů, včetně Evropanů. Je tedy vhodné mít s sebou certifikát o tomto očkování, aby se předešlo jakýmkoli administrativním nedopatřením; březen 2011. Hepatitida A Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu. Očkování jednou dávkou vakcíny nejpozději 7 dní před odjezdem. Břišní tyfus Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu, zejména plánují-li pobyt mimo městských oblastí v endemických oblastech s výskytem břišního tyfu. Očkování jednou dávkou vakcíny nejpozději 14 dní před odjezdem. |
| Ostatní očkování |
|
Cholera
Ačkoli se cholera v některých oblastech může vyskytovat ve zvýšené aktivitě, riziko nákazy pro cestovatele je nízké a očkování se doporučuje jen zdravotníkům a záchranářům pracujícím v endemických oblastech. Nejlepší ochranou je vyvarovat se kontaminované vodě a potravinám. Doporučuje se používat sycenou vodu, horký čaj nebo kafe, případně balené nealkoholické nápoje mezinárodních výrobců. Stravovat se tepelně upravenými pokrmy a vlastnoručně oloupaným ovocem nebo zeleninou. Osoby žijící nebo pracující v nevhodných hygienických podmínkách, stejně jako osoby s oslabeným imunitním systémem (s deficitem tvorby žaludeční kyseliny po chirurgickém zákroku vředu), osoby s antacidovou léčbou a osoby užívající konopí (užívání marihuany snižuje sekreci žaludečních kyselin) bývají často vnímavé k této nákaze, proto by měly být mnohonásobně pečlivější ve výběru potravin a nápojů v endemických oblastech cholery. V červnu 1991 Světová zdravotnická organizace vydala rezoluci, že certifikát o očkování proti choleře nemá být vyžadován v žádné zemi nebo oblasti. Je-li třeba, očkovat lze dvěma perorálními dávkami inaktivované vakcíny v minimálním týdenním intervalu tak, aby kompletní očkování bylo dokončeno zhruba 2 týdny před odjezdem. Přetrvává-li riziko, lze podat další posilující dávku každých 6 měsíců až 2 roky. Meningokoková meningitida Lze zvážit očkování proti meningokokovým nákazám. Očkování nechrání vůči skupině B. Očkování 1 dávkou vakcíny nejpozději 14 dní před cestou. Vzteklina Do této země, kde vzteklina představuje stálé nebezpečí, se doporučuje preventivní očkování proti vzteklině všem cestovatelům, kteří plánují dlouhodobý nebo pracovní pobyt (přírodovědci, zemědělci, archeologové, geologové, speleologové atd.). I když očkování poskytuje vysoce spolehlivou ochranu během prvního roku po očkování, podle některých doporučení zůstává vhodné, aby dříve očkované osoby pokousané zvířetem potenciálně nakaženým vzteklinou podstoupily ještě další dodatečné postexpoziční očkování. Děti by se měly vyvarovat mazlení se psi, kočky nebo dalšími savci. Preventivní očkování se provede 3 dávkami aplikovanými během jednoho měsíce. Doporučuje se podávat 3. dávku minimálně 2 týdny před cestou. Hepatitida B Vzhledem ke zdejšímu relativně vysokému počtu nositelů hepatitidy typu B se doporučuje očkovat zdravotníky (zubaři, lékaři, ošetřovatelky, laboranti), osoby pracující v blízkém kontaktu s místním obyvatelstvem (učitelé, misionáři, mírové armády) nebo osoby, které předvídají pohlavní styk s místním obyvatelstvem. Očkování lze provést podle zrychleného schématu, podáním 3 dávek během 3 týdnů, poslední dávka by měla být podána minimálně 14 dní před odjezdem. Zrychlené schéma očkování zajistí ochranu 60-80% cestovatelů, podobně jako první dvě dávky podané v měsíčním intervalu. Pro zajištění spolehlivější a dlouhodobé ochrany je třeba aplikovat ještě 3. dávku nejlépe do 6 měsíců po zahájení tohoto očkování. Vysoce spolehlivá ochrana je zajištěna očkováním se 3 dávkami ve schématu 0., 1. a 6. měsíc, tj. 3. dávka by měla být podána nejpozději 10 dní před odjezdem. Záškrt Pokud bylo základní očkování proti záškrtu provedeno v dětství, tj. před více než 20 lety a existuje zvýšené riziko záškrtu (např. během humanitární pomoci, pracovního pobytu apod.), lze očkovat od počátku třemi dávkami dospělé vakcíny proti záškrtu (tj. se sníženou koncentrací vakcinační látky) v měsíčních intervalech nebo ve schématu 0-6 týdnů-6 měsíců nebo podat posilující (booster) dávku 10-15 let po předešlém očkování proti záškrtu. Kompletní očkování by mělo být ukončeno nejpozději 10 dní před odjezdem. Tetanus Při poranění existuje zvýšené riziko nákazy. Je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti tetanu a v případě, že očkování bylo provedeno před 10-15 lety, stačí se nechat očkovat jednou dávkou tetanické vakcíny ("přeočkování"). Byla-li ale poslední dávka vakcíny podána před více než 15 lety, je nutné se nechat okovat kompletně třemi dávkami. Zrychlené očkování proti tetanu lze provést podáním 2 dávek v měsíčním intervalu (před cestou) a 3. dávku po 6 měsících (tj. např. po návratu). Již dvě dávky dostatečně ochrání před tetanem. Dětská přenosná obrna Doporučuje se zkontrolovat stav očkování proti dětské přenosné obrně. Pokud cestovatel nebyl v dětství očkován proti dětské přenosné obrně nebo existuje podezření z nedostatečné ochrany před možnou nákazou (např. po prodělání závažných onemocnění imunitního systému apod.), provede se kompletní očkování podáním 3 dávek inaktivované vakcíny v intervalech 1-2 měsíců. Spalničky Před cestou je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti spalničkám, tj. očkování v dětství dvěma dávkami vakcíny. V opačném případě je vhodné se nechat před cestou očkovat alespoň jednou dávkou vakcíny, nejpozději 14 dní před odjezdem. |
| Malárie | |
|
Riziko
malárie existuje v celé zemi včetně městských částí. Výskyt malárie v
nižších nadmořských výškách než je 1800 m. |
|
|
Mapa
výskytu malárie
(po kliknutí na obrázek se mapa zvětší) |
 |
| Ostatní zvláštní infekční rizika |
|
Mor
Očkování je doporučeno jen těm osobám, které by mohly být příležitostně v kontaktu s hlodavci (antropologové, archeologové, geologové, zdravotníci, misionáři, speleologové atd.). Běžné očkování by mělo být dokončeno před vstupem do oblastí postižených morem. Známé rizikové oblasti jsou u jezera Victoria (provincie Shinyanga a Tanga) a východní části hranice s Keňou (včetně oblasti Kilimandžára). Poslední propuknutí bylo hlášeno v oblasti: Lushoto a Tanga oblasti (Tanga provincie). Brucelóza Horečka dengue Filarióza, lymfatická + Onchocerkóza Horečka boutonneuse Klíšťová recidivující horečka Hemoragická horečka Krim-Kongo Chikungunya Lymeská borelióza Spavá nemoc - převážně v oblastech Arusha a Kigoma, národní park - Serengeti Tuberkulóza Hepatitida typu C Venerické infekce |
| Schistosomóza |
|
Riziko schistosomózy, původce: Schistosoma haematobium; v celé zemi, včetně
městských oblastí.
Larvy - hlavní přenašeči/vektor/hostitel schistosomózy: Bulinus truncates, Bulinus globosus (Physopsis globosa), Bulinus africanus (Physopsis africana), Biomphalaria pfeifferi, Biomphalaria sudanica |
| Vybrané záznamy z databáze IRS - Infekční Rizika ve Světě - 2010 |
|
Cholera:
Během posledních 5 měsíců si cholera vyžádala minimálně 60 obětí v kraji
Mwanza. Jen v prosinci minulého roku onemocnělo cholerou 195 osob. Příčinou
může být kontaminovaná voda ve Viktoriině jezeře. V lednu se objevily
3 případy cholery v okrese Kahama. Doporučuje se dodržovat hygienu, případně
očkování.
Mor: V kraji Manyara (okres Mbulu) bylo hlášeno šíření infekce přenášené hlodavci. Dosud bylo hospitalizováno 7 osob. Pravděpodobně se jedná o dýmějový mor s nízkým rizikem smrtnosti. |